Listy Necronomiconu: Fragmenty Necronomiconu v literatuře

Chaotický výcuc všech možných citací Necronomiconu porůznu nashromážděných. Po těch asi deseti letech už opravdu nemám tušení, kde jsem je všechny sebral a nějak jsem nepovažoval za důležité, si k citacím psát zdroje. Aspoň z toho čiší víc tajemna.

(Nerevidovaná verze)

Ještěří korýši na Zemi přišli skrze pevnosti své Tak jako Azathoth vládne dnes, jako on přebývá ve dvojchlopňovém tvaru, tak i jeho jméno podmaní si všeho, i inkubů kteří obtěžují Tondy sluhy Y glognac. Jen málo může vzdorovat jménu Azathothově, a dokonce ti co ženou nejčernější nocí z Yuggothu nemůží bojovat proti síle jména ::::::::::: jeho druhého jména. Elyon (nejvyšší)

A V těch časech ještěří korýši jsou rádi za svit Yuggothu.

Velcí Starci byli obojím, byli jedním a byly mnohým. Nebyly oddělené duše, jako lidé, jen vůle jejich byla oddělená. Někteří pravili, že přišli z hvězd: Druzí říkali, že byli duší Země když stvořena byla z mračna. Všechen život přišel z věčnosti, kde není vědomí žádného. život potřeboval zrcadlo, protože to požadoval svět hmoty. Stali se tak vlastním nepřítelem protože těla jejich počali mít tvaru. Velestaří se chtěli vyhnout hmotné formě. Proto odvrhli těžká těla hmotná. Ale pak ztratili oni moc k činu, A služebníků svých počaly potřebovati.

Nelze pomyslet, že Prastaří jsou veškerou temnotou světa. Oheň Azathothův a teplo jeho pohlcuje. Sféry Yog-Sothoth míhají se s hvězdným žárem.

Síla té hvězdy pěticípé Obrana proti čarodějům, démonům. Proti Hlubinným, Dholům, těm Voormias, Tcho Tcho, Mi-Go, Shoggotům, šeredkám, Valusianským a všem těm z rodu člověka a tvorům jež Velkým Prastarým slouží a potěru jejich. Leží uvnitř Hvězdy pěticípé,vyřezané v šedém starověkém kameni Mnar. Ten jest sám osobě méně silný proti Velkým Starcům. Vlastník Kamene tohoto bude schopen všem bystostem kázati aby plazili se před ním, plavaly, klaněly se, chodily či létali. Dokonce k Původu toho odkud není návratu. Jake je mocný R lyeh jako je Yha nthlei a jako Yoth, Yuggoth, jako v Zothique, N kai, Naa Hk a K nvan, Carcosa, G harne, dvojitá města Ib a Lh yib, z Kadathu v pustinách chladných, jako z Jezera Hali. Bude mít moc a sílu. I když hvězdy budou ubývat a chladnout. Ba i když Slunce zamřou a mezery mezi prostorami mezi hvězdami se budou prohlubovati. Tak odvane síla všech věcí.A tak odvane i Hvězda kamenná jak bylo vyřčeno umístěna byla nad Velké Prastaré těmi Staršími bohy. Tehdy oni přijdou až znovu přijde čas jejich. Když se tak stane … tak zjevné to bude.

Inkantace Vach-Viraj Ya na kadishtu nilgh’ri stell’bsna Nyogtha, K’yarnak phlegethor l’ebumna syha’h n’ghft, Ya hai kadishtu ep r’luh-eeh Nyogtha eeh, S’uhn-ngh athg li’hee orr’e syha’h.

Mnohé a více tvaré jsou matné hrůzy Země. Zaplavují způsoby svými každou dobrotu. Dřímou pod neobrácenými kameny. Povstávají z kořenů stromů. Pohybují se podmoři. A v podezemích, v podzemních slůjích dlí oni v nejskrytějších síních. Někteří jsou člověku dlouho známí, a jiní neznámí. Trvale jich ty strašné příští dny odhalí. Ti, kteří jsou nejděsivější a nejhorší ze všech a ti kteří ještě ani neodhalili sebe samých.

Nadto, snil jsem o nejstarobylejších Zlých, Zde je jeden, který dříme v Hlubinách. Nevyslovitelný a téměř nesmrtelný že život a smrt jsou pro něj skoro totéž. Stvoření přemnoho skažené. Nebojí se zkažení smrtí. Ale pravá smrt je blízko. Chystá se až do prchnutí jeho starověkého těla. Jeho duch bude vyměřovat časy příští tam, kde se štěpí tělo z jeho těla. A všechny hříchy tohoto Velkého Otce budou ulpívat na dětech jeho dětí. Snil jsem o tom. A mé sny byly jeho sny toho kdo je největším Snícím ze všech…

Toto jest opravdová a osvědčená pravda že mezi jistými příbuznými osobami existuje pouto silnější než nejsilnější vazby krve a rodiny. čímž osoba prvá si jest vědoma všeh prohřešení a tužeb jiných. ba dokonce cítit bolest nebo vášeň někoho kdo je přemnoho vzdálený. Tam jsou ti, jejichž schopnosti jsou v tomto okruhu podporovány znalostí zakázanou ze spojení skrze temnou magii s Duchy a bytostmi vnějších sfér.

Já hledal jich, jak muže i ženy. Podrobil je zkoušce a ve všech případech oni byli věštci. Zříči časů, čarodějové, čarodějky, kouzelníci nebo nekromanceři. Všichni ti tvrdili že pracovali zázračně s mrtvými a dušemi zesnulých. Ale bojím se že přečasto takový duchové byli zlí andělé. Poslové Tmavého a ještě starobylejšího zla. Vskutku, byli mezi nimi i ti jejichž síly byly podivuhodné. Ti kdož mohli podle přání obydlet tělo někoho jiného i na vzdálenosti velké. Ano, Uzřel sem takového. Byl mágem a jeho domácí duchové byly síly převelikánské. Ovládal putování a stěhování své esence do všech bytostí a osob. Dokonce z poza hrobu Soda nebo z poza kamenných dveří Sepulcher.

Pouze ti kdož snědli jistou alkoholickou bylinu, Jejíž jméno není moudré sdělit neosvětleným, mohou pak zříti Shoggotha

Znovu budou vládnout tam kde nyní vládne muž, léto, Kde muž vládne, po létě je zima, Budou opět vládnout, a po zimě.

Nevolejte Yog-Sothoth dokud nebude jisté že Kostra je kompetní a sklo drcené prosto znečištění. Pro to bylo známo v časech starých, že Kosti muže smíšené s kostmi medvěda či lva, nebo dokonce tohoz Offaile nebo malého králíka či Porpentine, bude produkovat pro nešťastné Nekromanty nikokiv znovuskřesní toho co pomynulo, ale stvoří Ohavnosti kterých by nemělo na světě existovat.

Ten kdo byl Pánem Run uzmivatel života, nad věčnost musí zasvětit ku Crom Cruach v dobu Lammash, Noci kdy maso z mladistvého novorozence bude se požívati. Také vysvěcení neudělá z mdlých na srdci nebo pochybovačných v duších jejich. Crom Cruach zná všeho, Crom Cruach vidí vše, Crom Cruach je vše, Ia Crom Cruach!

Když Aldebaran povstane do domu šestého, a souhlasí ve všem konjunkcí Phutatoriusu jak níže sepsáno bude, Pak zde nebude Dveří jež by se otevřely jeho Vstupu, Ale Brána do Vnějšku, Skrze níž vše může projít ale nic se nesmí vrátit. Chrání pána Run nebo Hostitele Ekrona.

Prvotní Chaos, Pán všeho, slepý šílený bůh … Azathoth

Dokonce stejně jako Velcí lze jich vrátit z odpočívající dřímoty. Tak mág může s pomocí popele Noema a esencí soli, zavolat své muže zpět ze záhrobí.

Ohledně Iremu, Města Sloupů. Mluvil jsem za časů zašlých ze čtyř národů jež panovali této zemi pradávno. Thamood na severum, Ad na jihu a Tasm a Jadis, A mluvil jsem s mnoha sloupcovím Iremem a s Shaddad prokletého jenž zdvihl zdi kolem Staršího centrálního obelisku a ten kdo vystavěl tísíce sloupů pro ty jež raději nejmenovat.

Na’ghimgor thdid lym. Myn th’x barsoom lu’gndar. In’path gix mth’nabor. In’path nox vel’dekk. Yig sudeth M’cylorum. M’xxlit kraddath Soggoth im’betnk. Nog s’dath blexmed! ¨ Patří k Slavnosti pasáži Ta věc jež se plahočí nocí, Zlo které vzdorovalo Znamení Starších, Stádo které stojí na stráži u tajného vchodu každé hrobky a nezdravá hostina co se tam odehrává, Všecha tato černota se plazí, ale jen málo kdy ze svých zapáchajících doupat a odporných příbytků. Méně obávat se jich bude ten kdo hlídá Průchod. Ten vede mrtvé z poza všech světů do Propasti Nepopsatelných Požíračů. Protože on je Ubb, červ jež neskoná, To jsou slova Al Hazrata Imam of Al Ilah, Moudrý člověče naslouchej těmto slovům.

Oni dlí nejvnitřní adyta Yog Sothoth zná bránu V Zálivu světy samé jsou tvořeny ze zvuků matné hrůzy Země iä iä iä, Shub-Niggurath! Dát ke Cthulhu Věčná je moc, a nekonečná ve své nákaze! Velký Cthulhu ještě stojí a kymácí se nad myslí a duší člověčenstva, Ba ačkoliv ležel sputaný a začarovaný, svázaný pouty Znamení Starších. Jeho zhoubná a zlá Mysl rozsévala tmavá semena šílenství a zkaženosti do snů a nočních můr lidstva.

© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.