Něco málo o Cthulhu a chobotnice vetřelci z …

Chobotnice, nebo hlavonožci obecně jsou fascinující stvoření. Jejich schopnosti jsou dech beroucí. Kam se na ně my s naší krátkou evolucí můžeme hrabat? Jsou i pro mnohé symbolem čehosi cizího, neuchopitelného, dalekého a možná na tom je něco pravdy.

Lovecraft zpodobnil Cthulhu s hlavou chobotnice, ale v Mythosu se to chapadly jen hemží. Gathanatoa (možná Muiské jméno Cthulhu) je také chobotnicí, Cthylla či Kthanid (doufám, že mě Lumley za užití jeho patentovaného jména neprobodne harpunou). Chapadélka se vlní v rytmu i v případě The Thing a největším zlem Matrixu jsou mechanické chobotničky.

Co je na chobotnicích tak podivného, že to nutí tvůrce hororu, SCI-FI i fantasy začleňovat tyto prastaré, inteligentní a krásné tvory do svých příběhů k vyvolání strašlivých představ a děsu? Jaký archetypální strach tato osmi“nohá“ stvoření v člověku vyvolávají a jaké erotické tužby se v nás ukrývají, když nás vzrušuje obraz Hokusaie nebo šokušu gókan v hentai?

Zde máte dialog ze Snu rybářovi ženy:

LARGE OCTOPUS: My wish comes true at last, this day of days; finally I have you in my grasp! Your “bobo” is ripe and full, how wonderful! Superior to all others! To suck and suck and suck some more. After we do it masterfully, I’ll guide you to the Dragon Palace of the Sea God and envelop you. “Zuu sufu sufu chyu chyu chyu tsu zuu fufufuuu…”

MAIDEN: You hateful octopus! Your sucking at the mouth of my womb makes me gasp for breath! Aah! yes… it’s…there!!! With the sucker, the sucker!! Inside, squiggle, squiggle, oooh! Oooh, good, oooh good! There, there! Theeeeere! Goood! Whew! Aah! Good, good, aaaaaaaaaah! Not yet! Until now it was I that men called an octopus! An octopus! Ooh! Whew! How are you able…!? Ooh! “yoyoyooh, saa… hicha hicha gucha gucha, yuchyuu chyu guzu guzu suu suuu….”

LARGE OCTOPUS: All eight limbs to intertwine with!! How do you like it this way? Ah, look! The inside has swollen, moistened by the warm waters of lust. “Nura nura doku doku doku…”

MAIDEN: Yes, it tingles now; soon there will be no sensation at all left in my hips. Ooooooh! Boundaries and borders gone! I’ve vanished….!!!!!!

SMALL OCTOPUS: After daddy finishes, I too want to rub and rub my suckers at the ridge of your furry place until you disappear and then I’ll suck some more. “chyu chyu..”

O chobotnicích toho víme stále strašně málo a to co víme, nás nepřestává fascinovat. Umí měnit barvy, dokonce některé i napodobovat vzhled jiných živočichů (Thaumoctopus mimicus), stříkat inkoust, používat tryskový pohon, nedělá jim velký problém promenádovat se po souši a řešit náročné hádanky a pokud jsou v nebezpečí, mohou odhodit mrskající se chapadlo jako návnadu, zase doroste, tak žádná ztráta. Chobotnic se nedoporučuje dotýkat (já to sice dělám, ale já jsem idiot) určitě to nezkoušejte u pobřeží Austrálie, kde žije Hapalochlaena maculosa. Nádherná barevná chobotnička. Je tak krásná, jako smrtící. Obsahuje známý tetrtadotoxin.

Dokonce i velikostně jde o variabilní živočichy. Nejmenší je chobotnička Wolfi s 1,5 cm a největší známá Enteroctopus dofleini s rozpětím chapadel úctyhodných 9 metrů a 270 kg. Není to stále žádný Kraken ani Cthulhu, ale nikdo netvrdí, že v hlubinách nežijí ještě větší monstra.

Na chobotnicích bylo provedeno mnoho testů, které ověřily jejich krátkodobou i dlouhodobou paměť a inteligenci a vědci upadli v úžas. Nejen, že si chobotnice v laboratořích rády krátí nudu hraním, ale také se snaží dorozumívat s okolím a adaptovat. Jejich novou metodou lovu je chození po rybářských lodích a sbírání úlovků přímo ze sítí. Možná, že v minulosti tohle dělaly přerostlé chobotnice také a tak vznikl mýtus o Krakenovi.

A proč ten titulek o chobotnicích vetřelcích? Vědci na univerzitě v Chicagu zkoumali genom chobotnic, aby zjistili, že se extrémně liší od genomu všeho na zemi, nebo jinak, je unikátní. Asi jste si doposud mysleli, že boom chapadel jako něčeho mimozemského započal H.P. Lovecraft osobně, ale není tomu tak. Já jsem si při čtení této zprávy vzpomněl na jeden mýtus z Polynésie, který přidává novým poznatkům vědců přímo vzrušující váhu:

Na počátku byla stinná propast a temná noc, ze které se postupně začaly vynořovat živoucí tvorové, korály, červi, lastury. Každý druh zničil předchozí. Boj o právo na život. Tak to pokračovalo, až život postupně vybublal až na souš. Jediným, kdo setrvává v celém souboji neměnný, nezúčastněný jsou chobotnice. Přeživší dřívějších cyklů kosmů (světů). V dalším cyklu Černé noci a Rozléhající se noci se zrodí první listnaté rostliny, hmyz a ptáci a v samotnou temnotu prořízne záblesk světla. A tak to jde dál a dál.

Chobotnice jsou tedy podle Polynésanů opravdu vetřelci z jiného kosmu, kteří pozorují svět. Jsou cizí, nejsou z našeho světa a nebudou ani z těch příštích. Dost to sedí na studii genomu, který, je pro Zemi unikátní.

Protože by byla škoda, nezabrousit do Cthulhu Mythosu, rozebereme si trochu nejoblíbenější rasu Mythosu.

Cthulhi/ R‘lyehiani jsou rasa mimozemských oktopoidních bytostí z dvojhvězdy Xoth. Rasa je to tuze bojovná a agresivní. Cthulhi přicestovali spolu s Cthulhu, jejich pánem a mistrem. Založili mrtvé město R´lyeh. Jsou potomky mistra, mají jeho podobu. Nejčastěji se objevují ve dvou rosolovitých, zelených podobách. Jako chobotnicovité bytosti, nebo nafouklí tvorové s dračími křídly a drápy. Vládnou schopností, měnit tvar dle potřeby, samotné končetiny a části těla jsou většinou neidentifikovatelné. Cthulhi, ač se zdá, že jim voda neublíží, jsou suchozemského původu, cestujíce ze světa na svět jak se jim zlíbí.

Tito tvorové prochází jakými si kosmickými cykly aktivity a neaktivity. V mžiku se dokáže celá rasa dát do pohybu, aby za okamžik zase odpočívala do konce kosmického cyklu. Zatím co spí, tak jsou schopni jen duševních projevů, jako je vysílání telepatických zpráv a instrukcí, vize temných propastí zatopeného města a Cthulhu samého. Po té co se celá civilizace probouzí zdá se, že se snaží znovu vybudovat vlastní impérium.(Dost to připomíná Wraithy ze StarGate: Atlantis).

Na Zemi vybudovali mnoho měst, z nichž některá byla zničena Staršími bytostmi ve válce o území. Některá sídla se však zachovala, ale stejně jako Starší bytosti Thrang z Antarktosu i ony podlehly přírodě, až zůstala jen Citadela R´lyeh. I ta však sešla z očí i mysli tvorů po té co Zemi zachvátila série zemětřesení, která potopila mnoho kontinentů do oceánu i s R´lyehem. Tam Cthulhu čeká a sní.

Dle některých spisů existuje takzvaná Pětice Strážců. Ti mají dle legend dřímat ve skryté kopuli a pozorovat znamení signalizující vzestup R´lyehu. Pakliže čas nadejde, účastní se tato pětice ceremonie, jež vyzvedne věky dřímajícího Cthulhu z jeho svatyně. Tato pětice sídlí na různých místech. První v horách v Číně, druhý pod písky Iremu, třetí v ledovcích Grónska. Čtvrtý někde v mořském útesu nedaleko Rhode Isladnu a pátý v hlubinách Amazonky. Tato pětice tvoří pentagram, Starší znamení v jehož středu leží R´lyeh.

R’lyeh, někdy nazývaný Arlyeli, Galiyah (vřící) nebo Urillia, se nachází v Pacifiku. Neví se, zda se potopil vlivem nepřízně přírody či při formování Měsíce. Důvodů je celá řada. Jedna z romantických legend například říká, že R´lyeh srazili do hlubin Starší Bohové. Tak se stalo, že Cthulhu zůstal v tomto ponořeném království a počal hibernovat a sensitivním jedincům posílat vize města, postaveného z kolosálních bloků zeleného kamene, jež do sebe zapadá v neeuklidovském způsobu. V mauzoleu na samém vrcholu nejvyšší hory Cthulhu čeká a sní. Za dveřmi opatřenými basreliéfy a možná Starším znamením.

Legenda vypráví, že Cthulhu pochází ze světa Vhoorl nalézajícím se v dvacáté třetí mlhovině. Později odcestoval na dvojhvězdu Xoth, kde se pářil se stvořením Idh-yaa a stvořil bytosti Ghatanathoa, Ythogtha a Zoth-Ommog a jeho tajnou dceru Cthyllu. Z matné dvojhvězdy Xoth přilétl Cthulhu se svým potomstvem na planetu Saturn a z ní na Zemi.

O Cthulhu se též tvrdí, že přivedl lid Xinian, indiány s protáhlou lebkou, z Xoth na Zemi. Podle náčřtů HPL máme dobrou představu, jak tento bůh vypadal. Měl korpulentní tělo s malými zakrnělými křídly a hubenými končetinami zakončenými pařáty. Na každé straně hlavy trojici očí. Jeho barva je temně zelená, Donal Tyson uvádí, že podle Lovecraftova popisu se zdá, že je Cthulhu z části průsvitný, translucentní, jako sliz.

V kruté válce bylo zničeno mnoho měst Thrang, a ti byli z povrchu téměř vyhlazeni, v té době Cthulhu kraloval nad souší celé Země. Na Zemi se vyvinul druh opů a lidí, kterým Cthulhu vstupoval do snů a říkal jim, kde najdu jeho sochy a obrazy, které vzal sebou z hvězd. Také je instruoval jak ho správně ctít. A tak vznikl Kult Cthulhu.

Kult Cthulhu funguje napříč Hairy, Luisianou, Jižním Pacifikem, Mexikem, Arábii, Siberií. Xinianem, Grónskem. Nemrtví kněží, jež vedou kult, žijí někde v horách na území Číny, avšak skutečné centrum kultu je v arabské poušti blízko Iremu. Kult se snažil být utajovaný, ale na Hawaii prosákl do mýtů o Kana-Loa, zlém kalmarovitém bohu jež byl uvězněn v podsvětí. Rituály Cthulhu jsou většinou vykonány na pobřeží oceánu nebo rozsáhlých vodních ploch na svátek Halloween.

Cthulhu sám je kněžím Yog-Sothoth a je v dlouhotrvajícím konfliktu s Hasturem  a Kthanidem. Jen pár tvrdí, že Cthulhu byl v Mu veleknězem Ktholo Souchis, který uprchl po zničení kontinentu.

Jeho bratrem je Khtanid. Od Cthulhu se liší svou zlatavou barvou a zářícíma očima. Vůči bratru plane nenávistí, ale důvod není znám.

Cthylla je tajnou dcerou Cthulhu a Idh-yaa, jež byla zplozena na černé hvězdě Xoth. Cthylla má podobu šestioké rudé chobotnice s černým prstencem s malými křídly a počtem chapadel mezi osmi a dvanácti, opatřenými množstvím jako břitva ostrých čelistí. Stejně jako Cthulhu i ona dokáže měnit stavbu svého těla, například zvětšit svá křídla, aby mohla létat. Říká se, že přebývala blízko podmořského města Hlubinných Y´ha-nthlei, ale také byla viděna na dně Pacifiku a u jezera Titicaca mezi Bolívií a Peru. Cthylla je zmiňována jen šeptem i v knihách Mythosu. Její osud je natolik odporný i pro pisatele těchto spisů, že se obávají cokoli určitého napsat. Těch pramálo odvážlivců, kteří měli odvahu však tvrdí, že pokud Cthulhu zemře, jeho duše se přepraví a reinkarnuje v děloze Cthyllhy.

Jiná vere mýtu tvrdí, že Cthylla přebývá v Yhe kde je strážena sluhy Cthulhu, Yuggya (Yugg je velký červ, schopný střílet organické šipky do těla člověka a přenést genetickou informaci. Mohou žít prakticky kdekoliv, ale preferují život pod zemskou krustou. Člověku dávají výměnou za spolupráci pevné zdraví a dlouhověkost. Yuggya jsou nějak skřížení Yuggové s Hlubinnými.

Zdá se, že Cthulhi fungují na principu úlu, tak jako tomu je u hmyzu. Cthulhu je největším jedincem, který řídí zbytek úlu. Cthylla je bytost, jež se vyvinula do podoby „královny“ jež je nejlépe adaptována na množení. Po smrti nějaké důležité funkce, jakou je Velekněz Cthulhu, ho nahradí jiná bytost, jež vyroste do jeho proporcí a stane se novým králem úlu.

Bytosti, které jsou známy jako plemeno Cthulhu jsou vojáci, určení na obranu úlu. Trubci jsou pak červovité bytosti s křídly, jež hloubí tunely a starají se o chod celého společenství.

Kthanid pak není nikým jiným než králem odlišného konkurenčního úlu. Protože víme, že Cthulhi jsou značně bojovná rasa, je celkem zjevné, že často válčí o teritorium, a snaží se zahubit signifikantní členy kasty jako je královna, žena Kthanida.

Trubci – bytosti horror from deep Tirneye

Vojáci – cthulhi

Vladaři – Cthulhu, Kthanid,

Královny – Cthylla

Je možné, že právě Yuggové jsou trubci v úlu Cthulhi.

Tak co, myslíte, že jsou chobotnice opravdu bytosti z jiného světa? Polynésané tomu věří už stovky let.

© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.