Mýtus o humanoidech s rybími rysy není z pera H.P. Lovecrafta, můžeme jej najít napříč všemi možnými kulturami a mytologiemi. První zmínky najdeme už v samotné kolébce civilizace – Sumeru.
Deep Ones, Cylthi, Inferioras (Hlubinní, Nevyzpytatelní)
WIP doplněny obrázky z deníku pseudo HPL
Můžeme jen hádat kdy tato rasa přišla na Zemi, ale s největší pravděpodobností to bylo v době vzniku legendy o Oannesovi (řecky cizinec) a jeho společnících. Legenda zapsaná chadlejským historikem Berrosem vypráví jak Oannes, podivná bytost s rybí hlavou, jež nejedla lidské pokrmy, nepila podávanou vodu, nebrala příjemné dary. Její tělo připomínalo vodního tvora s ocasem, jenž vyrůstal společně s nohama. Pod rybí hlavou byla prý druhá, jež hovořila lidským hlasem, přišel z Erythrejského moře spolu se svými druhy (Euedokos, Eneugamos, Eneuboulos a Anementos) jež Berros nazýval Annedotos (Oškliví) a Mysaros (Hnusní). V kronikách se praví nejdříve o pětici společníků Oannese ale další spisy hovoří o čtyřech. Oannes spolu se společníky (sumery prý nazývanými Lachemu) učil sumeřany kultuře a prakticky je zcivilizoval. Dal jim kulturu a inteligenci. Naučil je stavitelství, agrárnictví a asi nejdůležitějšímu písemnictví.
Oannes v sumeru zvaný Ea pán vod se navracel každý večer do svého podmořského paláce, aby se ráno zase vyšel na souš učit černohlavce. Nyní již doprovázen padesáti rybo muži.
Zde úryvek mýtu o Oannesovi.
„At Babylon there was (in these times) a great resort of people of various nations, who inhabited Chaldaa, and lived in a lawless manner like the beasts of the field. In the first year there appeared, from that part of the Erythraan sea which borders upon Babylonia, an animal destitute of reason, by name Oannes, whose whole body (according to the account of Apollodorus) was that of a fish; that under the fish’s head he had another head, with feet also below, similar to those of a man, subjoined to the fish’s tail. His voice too, and language, was articulate and human; and a representation of him is preserved even to this day.
This Being was accustomed to pass the day among men; but took no food at that season; and he gave them an insight into letters and sciences, and arts of every kind. He taught them to construct cities, to found temples, to compile laws, and explained to them the principles of geometrical knowledge. He made them distinguish the seeds of the earth, and shewed them how to collect the fruits; in short, he instructed them in every thing which could tend to soften manners and humanize their lives. From that time, nothing material has been added by way of improvement to his instructions. And when the sun had set, this Being Oannes, retired again into the sea, and passed the night in the deep; for he was amphibious. After this there appeared other animals like Oannes, of which Berossus proposes to give an account when he comes to the history of the kings. Moreover Oannes wrote concerning the generation of mankind; and of their civil polity; and the following is the purport of what he said:
„There was a time in which there existed nothing but darkness and an abyss of waters, wherein resided most hideous beings, which were produced of a two-fold principle. There appeared men, some of whom were furnished with two wings, others with four, and with two faces. They had one body but two heads: the one that of a man, the other of a woman: and likewise in their several organs both male and female. Other human figures were to be seen with the legs and horns of goats: some had horses‘ feet: while others united the hind quarters of a horse with the body of a man, resembling in shape the hippocentaurs. Bulls likewise were bred there with the heads of men; and dogs with fourfold bodies, terminated in their extremities with the tails of fishes: horses also with the heads of dogs: men too and other animals, with the heads and bodies of horses and the tails of fishes. In short, there were creatures in which were combined the limbs of every species of animals. In addition to these, fishes, reptiles, serpents, with other monstrous animals, which assumed each other’s shape and countenance. Of all which were preserved delineations in the temple of Belus at Babylon.
The person, who presided over them, was a woman named Omoroca; which in the Chaldaan language is Thalatth; in Greek Thalassa, the sea; but which might equally be interpreted the Moon. All things being in this situation, Belus came, and cut the woman asunder: and of one half of her he formed the earth, and of the other half the heavens; and at the same time destroyed the animals within her. All this (he says) was an allegorical description of nature. For, the whole universe consisting of moisture, and animals being continually generated therein, the deity above-mentioned took off his own head: upon which the other gods mixed the blood, as it gushed out, with the earth; and from thence were formed men. On this account it is that they are rational, and partake of divine knowledge. This Belus, by whom they signify Jupiter, divided the darkness, and separated the Heavens from the Earth, and reduced universe to order. But the animals, not being able to bear the prevalence of light, died. Belus upon this, seeing a vast space unoccupied, though by nature fruitful, commanded one of the gods to take off his head, and to mix the blood with the earth; and from thence to form other men and animals, which should be capable of bearing the air. Belus formed also the stars, and the sun, and the moon, and the five planets. (Such, according to Polyhistor Alexander, is the account which Berossus gives in his first book.)“
Omoroka byla matkou těchto stvoření, a tedy další z rodu obojživelných tvorů. Jak vidíme tak mytologie hlubinných tak jak je presentována v Mythosu je velmi blízko právě mýtu o Oannesovi a tedy příchod této rasy lze datovat do doby založení Uru. Od Omoroka matka Uru (Ama-Uruki).
Velmi zajímavé je také srovnání s mýtem afrického kmene Dogon, který uctívá obojživelné bytosti mimozemského původu, které přišli ze Síria Nommo. Ti jim předaly znalosti a náboženství. Dogon znamená v dialektu tamních Bůh, a tento kmen se považuje za potomky bohů.
Z těchto faktických historických důkazů lze rekonstruovat, že Hlubinní přišli na Zemi z oblasti Síria někdy na počátku kulturního rozkvětu lidstva. Protože datace sumerských králů jde stovky tisíc let do minulosti, je možné, předpokládat, že Oannes, Dagon, Hydra, EnKi tedy Cylth (Hlubinní) dorazili na zem před stovkou tisíc let.
Hlubinní, jak víme, uctívají Otce Dagona a Matku Hydru a kooperovali s Cthulhu. Někteří říkají že tento termín je obecně pro vodní bytosti ctící Starší.věří se, že Hlubinní přišli na Zemi ve stejném čase jako Velký Cthulhu a jeho rod, ale jiné prameny spíše ukazují, že se Cylth vyvinuli přímo na Zemi. Zdá se že pravdou je zlatá střední cesta, tedy původní hlubinní jsou extraterestriální povahy a přišli z oblasti Síria a zde křížením vznikli Hlubinní tak jak je známe nyní. Dvounohé žáby s blánami vypouklýma očima, žábrama a povyslími údy. Hlubinní spolu komunikují kvákavými zvuky a zdá se že ovládají i telepatii.
Cylth neumírají stářím, jediná možnost je násilné úmrtí. Díky dlouhověkosti jsou tyto bytosti velmi inteligentní a studované.
Hlubinní dlí v hlubinách světových oceánů, kde staví kamené stavby ověnčené perlami. Mezi taková města patří Y’ha-nthlei poblíž pobřeží Massachusetts, Ahu-Y’hloa blízko Cornwallu, G’ll-Hoo a Witch’s Hole v Severním moři. Práce v těchto městech jsou vysoce koordinované, každý Hlubinný zastává specifickou úlohu, kterou svorně plní a přesto jsou tyto bytosti nanejvýše invididuální. Krom Dagona, Hydry a Cthulhu uctívají Cylth i Byatise. Kult Hlubinných je živen věky a na povrch se dostává v pohádkách o mořských pannách a mužích, či adarském mořském duchu obávaném na Šalamounových ostrovech. Největším kultem je EOD Esoterický řád Dagona, který uctívá Dagona hodem zvláštního artefaktu do moře.
Hlavní část rituálů se soustředí na páření mezi člověkem a dětmi Dagona. Potomci se zdají v raném věku zcela lidští, i když mají takzvaný Innsmouthský zjev, ale po mnoha letech se přemění do Hlubinných, odejdou do moře aby se s ostatními druhy připojili k podmořskému království. Často se stává, že k přeměně nedojde zcela a tak jsou považováni za méněcenné, jiní jsou přeměněni do zrůdností, pokud má matka před porodem snový kontakt s Cthulhu.
Zdá se, že snadnější transformaci mají jedinci jež byly porozeni lidskou matkou, vládnoucí dynastie Římanů a Merovejců například tvrdili, že jsou potomky páření člověka a mořských bytostí. Tvrdí se, že Hlubinní jsou nějak spřízněni s delfíny nebo snad že se jedná o jednu z evolučních větví, ale co je na tom pravdy je nejisté, stejně tak se tvrdí, že existují okřídlení Hlubinní nazývaní Golgors, sloužící Gogorothovi na Bal Sagoth. Dalším z hybridů jsou Yuggaya, hlubinní skřížení s Yuggy.
Dagonův rod není agresivní, nevyhledává konflikty, bojuje jen pokud je bezprostředně ohrožen. Spíše se specializuje na metalurgii a šlechtění hybridů. Hlubinní svým uctívačům zprostředkovávají různé umělecké předměty závratné hodnoty.
Říká se, že se prvně Hlubinní pářili s šlechetnými válečníky Atlantis, dali jim vědění, moc a křyšťálové zbraně které emitovaly paprsky světla. To byla zhouba Atlanťanů, protože užili tyto zbraně proti sobě samím v občanské válce a roztrhali ostrov na kusy.
Známí Hlubinní
Otec Dagon: Je vladařem Hlubinných a slouží Cthulhu, Zjevuje se jako obrovský Hlubinný, není jasné, zda do své velikosti dorostl stářím, nebo tím že je původním extraterestriálním tvorem, naproti jiným hlubinným. Jiní ho popisují jako jednookého bez víčka s hlavou podobnou žraloku a průsvitnou kůží. Většinu času tento tvor spočívá ve spánku v bahnitém dně oceánu. Probouzí se jen, aby se setkal se svými lidskými či hlubinnými uctívači a přijmul oběť. Je možné, že titul Dagon je prostým jménem pro největšího z rodu, Dagon v jednom z překladů znamená sémě a tedy označení Ploditel je velmi pravděpodobné. Zdá se též, že Dagon sám provozuje jisté obřady, byl spatřen jak obímá monolit na znovu vyzdviženém oceánském dně a zvláštním tenkým hvízdotem a kolíbáním zpívá. Co tento akt znamená je stále záhadou.
Matka Hydra: Je lepší polovičkou Otce Dagona, nejspíše je o něco větší než on a zastává funkci ploditelky. Velikost naznačuje, že je též z původního rodu a tedy je možná samou Omorokou. Hydru uctívají dokonce i některé sekty ghulů.
PTH’THYA-L’YT: Dcera Matky Hydry jež je téměř třistatisíc let stará. Posledních 80 tisíc let žije v Y’ha-nthlei. PTH’THYA-L’YT se pářila s Dagonem, což mnoho uctívačů věřilu povede k zrodu nových služebníků Cthulhu.
Immammo: Zjevuje se jako mořský tvor s humanoidními rysy.Má velké a hluboké rýhy podél ztrácejícího se krkum, velké vypoulené oči, šupinatou kůži a prsty opatřené blánami. Dlouhý pohled do očí způsobuje jakoby pocit utápění se v očích, jakoby byly oči vyplněné olejem.Projevují se hypnotické účinky. Je cítit pobřeží a voda a chlad. Schopnosti:Má moc na rybolovem
Aghauhao: Zjevuje se podobně jako Immammo, avšak v ženské variantě, která působí více lidsky.Má na obličeji určité známky metamorfózy v ohavnou stvůru, která však dosud nepokročila natolik, aby si Aghauhao neponechala určitý půvab, který může být při troše zvrácenosti fascinující. Je cítit zápach ryb a Aghauhao některým evokatérům připomíná sirénu.Má nádherné ruce opatřené dlouhými nehty.Přináleží jí atribut vyslance mezi mořem a zemí. Schopnosti:Dokáže působit na lodě a jejich posádky jak pozitivně tak negativně, jak si mág přeje.Dokáže přimět vlny, tak aby vyvrhly ztracené mrtvé tělo, poklad, nebo cokoliv dalšího co si mág přeje.Tato velmi přátelská bytost mágovi ráda svěří služebné duchy.
Vodibog: Honosí se atributem „Starosty“ jezerního města hlubinného národa.Zjevuje se jako ohyzdný mořský člověk, jako ohavný poseidon se silnými vráskami, ale moudrýma a zlýma očima. Volá-li se musí se mu vzdávat velká úcta. Fmg.Kanadský mor Schopnost:Dokáže sjednat manželství nebo spojení mezi evokatérem a hlubinnou bytostí, stejně tak dokáže přimět nějakou ze svých poddaných jezerních démonů, aby posedla jakkoliv krásnou ženu, jak jen mág touží, totéž může učinit i opačnému pohlaví, tak že nechá dle požadavku magičky posednout libovolného muže. Taktéž mu přísluší přinášet mágovi zvláštní ozdoby a cokoliv si jen přeje z hlubin jezer. V zrcadle které mágovi může přinést, ukáže (je-li však ponořeno pod vodu z jezera)jezerní říši, která mu přísluší.
Airaja: Zjevuje se jako muž s rybí hlavou oděný jako boháč, nebo sultán.Jeho šat je pokrytý zelenými řasami a celý jeho zjev působí dojmem bytosti žijící pod vodou.Fumigace:al-Charam smíšený s krví žab a jejich sekretem(Bufo marinus)Schopnost:Má moc nad všemi vodními živočichy.Dokáže způsobit rozmnožení raků, žab, nebo jiných vodních tvorů, nebo naopak jejich vymření, to však nečiní rád.Stejně tak může učinit určité jezero, nebo řeku zcela mrtvou a bez života, nebo mrtvý rybník osadit od dna po hladinu životem.Rybníkáři může propůjčit množství metod jak zvýšit úspěšnost ve svém podnikání, uzavře-li s ním pak již nikdy nebude mít ve svém podniku nouzi a bude se mu převelice dařit.Jeho dcera Airmanis uzavřela manželství s velikým Aruathem, synem dagonovým a vládne ve svém paláci celému Ha-Longu.
Airmanis: Dcera Airaja, která se vyznačuje velikou krásou a půvabem, má hladkou krásnou tvář bledozelenou a tmavě zelené rty, které činí dojem jedovatosti.Mezi prsty na rukách I nohách má zřetelné plovací blány a prsty jsou velmi prodloužené, jako při arachnodaktylii.Její vzhled je asijský s četnými rybími rysy, ty ale nejsou tak vtíravé jako u hlubinných.Její šat, pokud je, připomíná směs vodních rostlin a obrovských ploutví Beta splendens.Někdy jí doprovázejí dva ozbrojení hlubinní muži s nóny na hlavách.Jejich meče vypadají jako by vyrostly v obřích perlorodkách.Airmanis mluví zřetelným a starostlivým hlasem.Kuřidlo:Listy Tara a sušená dužina Longanu.Příslušný kov:Měď Schopnosti:Je-li jí vykonána oběť, pokusí se splnit co si evokaté přeje.Má moc nad nemocemi ledvin a močových cest.Prozradí jak komunikovat s mořskými lidmi, jak je uctít a jak si je naklonit.Dokáže zprostředkovat setkání s jakýmkoliv mořským člověkem, dokonce I se samotným Dagonem u nějž se těší velké přízni.Právě proto se celá oblast jí příslušná těší velké koncentraci děšťových srážek.Také může mágovi propůjčit strážného hlubinného ducha, který bude lítě a neústupně bránit mága a jeho čest.Uctívání Airmanis a její evokace:Jejich kult spojený s lidskými obětmi přežíval ještě v době francouzské nadvlády.Hlavní vůdce kultu Nguyen Thanh Pho, nevysvětlitelně zmizel, protože měl být(dle členů sekty) potomkem vodního člověka a zemského člověka a jen půl života směl žít na souši.Před evokací se musí mágové umít slanou vodou a k samotné evokaci musí přistupovat nazí.Hlavní evokatér je muž a smí mít dvě pomocnice, tak jako má Airmanis dva sluhy v doprovodu.Airmanis se musí oslovovat s úctou.
Mulona: Zjevuje se jako hlubinná dáma, která je od pasů dolů obrovským červovitým stvořením s prvky mnohoštětinatce, hmyzí larvy, exotického mořského tvora, červa a sumýše, Yuggaya.Stojí na pěti párech nožek a v obličeji má šílený výraz.Má indické rysy a různé zlaté ozdoby. Kuřidlo:Aloe Schopnosti:Může přinášet stříbro, nebo spravit o tom kde je možné jej hledat.V její moci je ovládání některých mořských tvorů a znalosti oficiálně neznámých vodních bytostí a tvorů zcela neznámých.
Hlubinní omnisexuálové?
Hlubinní jsou sexuálně dost nevyhranění, ví to i Michael Bertiaux, který razí moto Se vším a ve všem. Toto moto zdá se berou vážně i Cylth, z praxe s duchy hoodoo, jež jsem upravil na rituál napojení přímo na Hlubinné (Berti se inspiroval právě jimi) jsem byl konfrontován nadrženým Dagonem, který mne chtěl jednoduše ojet. Na tuto iniciaci jsem však nepřistoupil a Dagonovi utekl. Dagon je symbolem plodnosti a sloup jež obímá je falického původu, můžeme spekulovat, že obímání sloupu a zpěv k němu je něco jako uctívání pyje. Jeho páření s lidskými ženami je toho důkazem. On jakožto rybohumanoid nevnímá sexuální odlišnosti u lidí, řídí se rybími zákony, které jsou odlišné, falus ryby zatahují do těla a tak není úd nijak patrný.
