Azathoth, nejmocnější síla Mýtu Cthulhu. Stvořitel, demiurg, který prý jednou stvořil vesmír, aby ho na konci cyklu zase pozřel. Zajímá vás, kdo Azathoth je? Jaké místo má v díle H.P. Lovecrafta a ve skutečné mytologii?
Vnější bůh, známý též jako Prvotní Chaos a Démonský sultán. Azathoth je běžně beztvarou chaotickou masou. Je však známo, že dokáže vzít při vyvolání i jiné podoby. Podle jednoho výkladu sedí ve svém dvoře ve středu Nejzazšího chaosu. Jiní tvrdí, že ve středu samotného Universa, či dokonce v kavernách v nitru Země.
Bezmyšlenkovitě bublá a rouhá se před svým dvorem, tančícími Druhými Bohy. Závoj barev odděluji dvůr od zbytku Universa, kde konvenční zákony prostoru a času pozbývají platnost. Azathoth může opustit svůj trůn, jen pokud je náležitě vzýván, nebo skrze speciální brány hmyzu Shan nesoucí jeho podobiznu.
Azathoth občas stvoří svůj odštěpek, takovým se říká Azathi. Legenda praví, že Azathoth dal život Universu a zničí ho na jeho konci, proto jej někteří učenci považují za Velký třesk. Jiní zastávají názor, že je Azathoth personifikovanou radioaktivitou.
V De Vermis Mysteriis je například pro jeho vyvolání vyžadováno velké množství štěpivého materiálu. Azathothovi, nebo jeho odštěpku, dávají za vinu i Tunguskou explozi. Pár myslitelů vidí paralely mezi Azathothem a Achamoth, matkou Demiurga jež stvořil Univers, nebo Egyptskému Atonovi-slunečnímu disku. Uctívání v jeho původní podobě je ojedinělé. Nejrozšířenější kult uctívající Azathotha je hmyz ze Shaggai. Uctívá ho v podobě, kdy měl ještě mysl. Rituály, jež pro něj Shan pořádají, jsou nevyslovitelně hrozivé.
Jméno Azathotha dává ultimátní moc nad celým kosmem, je tak mocné, že není obsažené ani v Necronomiconu. Jsou ti kdo tvrdí, že Azathoth nebyl vždy idiotickým Chaosem, ale ztratil svůj rozum v kosmické bitvě, při níž byl vyvržen mimo tuto dimensi. Toto se však nachází jen v hrstce textů. Tvrdí se, že Azathoth je ve skutečnosti loutkou něčeho mnohem mocnějšího možná Noyeny (Naxyr).
Azathoth v díle H.P. Lovecrafta
Azathoth je nejvyšší poznaný Bůh. Je to opravdu Bůh neboť z něj počal Univers sám. Dlí ve středu Universa, kde rouhavě bublá a neustále vyvrhuje nové a nové vibrace. Azathoth se objevuje v příbězích jako archetypální znázornění chaosu a odkazuje na veškeré mytologie spojené s kosmogenesí, kdy na počátku byl chaos, z něhož povstal sám svět.
Trefnou paralelou je Absu/Tiamat jako zástupci chaosu, kteří existovali v prapůvodní kosmické prázdnotě. Až jejich poražením z řad mladších bohů v čele s Enkim, Enlilem a Mardukem došlo k stvoření nebes a země. Víc o Tiamatině porážce najdete zde: Planeta Nibiru existuje, něco velkého čeká ve vzdáleném koutě naší soustavy
Prapůvod Azathotha ve světové mytologii
Azathoth je spojením bytosti z Dunsanyho Gods of Pegana, gnostické filosofie a různých kreatonistických mýtů. V gnosticismu, dle apokryfů Jana, se zve demiurg Yaldabaoth, jméno pochází z aramejštiny a znamená “zploditel Nebes“ druhým je Saklas, blázen a třetím jeho titulem je SamaEl – Slepý Bůh. Tyto tři označení tvoří Azathothovu slepou šílenou povahu.
V asijské mytologii je nejvyšším Bohem Chaosu nazýván Hun-Dun což doslova znamená Zmatené vejce. Pravý počátek však je potřeba hledat v Dunsanyho spisech.
In the mists before THE BEGINNING, Fate and Chance cast lots to decide whose the Game should be; and he that won strode through the mists to MANA-YOOD-SUSHAI and said: “Now make gods for Me, for I have won the cast and the Game is to be Mine.” Who it was that won the cast, and whether it was Fate or whether Chance that went through the mists before THE BEGINNING to MANA-YOOD-SUSHAI–_none knoweth.
V mlze před Počátkem, vyslovil Mana-Yood-Sushai slovo, teď nechť bohové jsou tu pro mě a mé pobavení.
Before there stood gods upon Olympus, or ever Allah was Allah, had wrought and rested MANA-YOOD-SUSHAI.
There are in Pegana Mung and Sish and Kib, and the maker of all small gods, who is MANA-YOOD-SUSHAI. Moreover, we have a faith in Roon and Slid.
And it has been said of old that all things that have been were wrought by the small gods, excepting only MANA-YOOD-SUSHAI, who made the gods and hath thereafter rested.
And none may pray to MANA-YOOD-SUSHAI but only the gods whom he hath made.
But at the Last will MANA-YOOD-SUSHAI forget to rest, and will make again new gods and other worlds, and will destroy the gods whom he hath made. And the gods and the worlds shall depart, and there shall be only MANA-YOOD-SUSHAI.
Dunsany zde popisuje Mana-Yood-Sushai jako nejzazší vůli Kosmu. Byl před bohy Olympu i Alláhem, myšlenkou ničí celý Kosmos a bohy, aby stvořil nové.
To stále není nic, co by spojovalo Dunsanyho Demiurga s Azathothem nějak pevně. Vyjevení přichází až
When MANA-YOOD-SUSHAI had made the gods and Skarl, Skarl made a drum, and began to beat upon it that he might drum for ever. Then because he was weary after the making of the gods, and because of the drumming of Skarl, did MANA-YOOD-SUSHAI grow drowsy and fall asleep.
Zde je jasná paralela na Azathothův dvůr. Mana-Yood-Sushai může spát, pouze pokud bubny bubnují. Tak vznikl koncept Samael (slepého boha) Saklas (šíleného) Yaldabaoth (stvořitele Universa) který je obklopen zvuky ( Mana-Yood-Sushai) a jehož jméno jest Azathoth. Samotné jméno nám jen ucelí představu o tom, s kým máme tu čest. V několika gnostickým spisech je dokonce zmínka i o šílených hráčích obklopujících Lucifera.
Etymologie jména Azathoth
Jméno můžeme vykládat několika způsoby. Azat oth, Azat znamená v aramejštině osvobození, nezávislost Tedy Osvobozený, Nezávislý v mužském rodě. V hebrejštině pak Azathoth znamená silný. Azath hebrejsky silný. Jako nejpravděpodobnější se však jeví Azothoth. Parcelsus nazval Azoth „tincture of life“ tedy vodou života. Něco jako Tiamat matka života. Crowley v Liber 777 zve Azoth fluidem vše prostupujícím. Řád Devíti Úhlů nazývá Azathotha AtAzoth, Navýšení Azoth. Jde tedy o prvotní hmotu. Parcelsus nevybral jméno náhodně, vytvořil název spojující první a poslední písmena všech známějších jazyků. Tedy AZ pro latinu AO Alfa Omega pro řečtinu a konečně Alef Tau pro hebrejštinu. Vyjadřuje to tedy ono boží „Já jsem Alfa a Omega“. Tím získáváme konečně představu o tom co pod Azathothem Lovecraft viděl. Ve sbírce básní Houby z Yuggothu je báseň věnována Azathothovi.
XXII. Azathoth
Out in the mindless void the daemon bore me,
Past the bright clusters of dimensioned space,
Till neither time nor matter stretched before me,
But only Chaos, without form or place.
Here the vast Lord of All in darkness muttered
Things he had dreamed but could not understand,
While near him shapeless bat-things flopped and fluttered
In idiot vortices that ray-streams fanned.
They danced insanely to the high, thin whining
Of a cracked flute clutched in a monstrous paw,
Whence flow the aimless waves whose chance combining
Gives each frail cosmos its eternal law.
“I am His Messenger,” the daemon said,
As in contempt he struck his Master’s head.
Zde hodně, hodně improvizovaný překlad:
V bezduché nicotě do mne démon hlodá
Minulost-jasné shluky rozměrného kosmu,
avšak čas ani hmota se přede mnou nerozpíná
Jen Chaos bez formy a místa.
Zde obrovský pán všeho v temnotách drmolí,
Věci, jež lze snít, ale ne pochopit
zatím co blízko něj beztvaré netopýří věci padají a třepotají
v bezduchých vírech paprsky proudu rozdmýchají,
Tančí šíleně do výšin na tenké kňučení
prasklé flétny, jež svírá monstrózní tlapa
dokud prýští bezcílné vlny, jež šance kombinují
dávají každému křehkému kosmu věčný zákon
“Já jsem jeho Posel” démon řekl.
jak v opovržení udeřil mistrův hřbet.
Pravé jméno Azathotha
V Campbellově story, Mine on Yuggoth je líčeno, že Azathoth má i jiné jméno, které je nejmocnějším slovem. Spoutá veškeré bytosti v naprosté hrůze. O jméně není nic řečeno, je zamazáno ze samotného Necronomiconu, nebo spíše je označeno jako „prázdné“. Chaosium však udělalo jako vždy botu, vzalo jedinou divnou větu z povídky a stvořili tím avatara Azathotha, uctívaného hmyzem ze Shaggai.
Ve skutečnosti fráze „ xada-hgla soron“ není nijak v povídce objasněna a spíše než jméno Azathotha, je pouhou výstražnou cedulí na terminálu Mi-Go z kontextu vyplývající, že na ní stojí Pozor. Soudím tak nejen, protože Campbell žádné rozřešení věty neposkytuje, ale hlavně, že je celé sousloví psáno malým písmem. Pokud bychom tedy chtěli respektovat ideu Chaosium, že avatar jež ctí Shan v povídce Insect from Shaggai je zván Xada-Hgla, pak je toto jeho pravé a nejmocnější jméno.
Ve skutečnosti však Campbell narážel spíše na Tetragramaton a tajné jméno Boží. Sekvence jména Božího je stejně tak řadou nekončící vibrace jako koncepce Azathotha. Tedy jeho jméno je nezapsatelné a neuchopitelné, jako Bůh sám. Jeho jméno je tak dlouhé, jako je život Universa, protože každé nové vlnění tvoří novou část jména.
Na počátku mohlo být G! (zasvěcení chápou), ale za milion let je jméno delší než celá Lovecraftova korespondence.
Donald Tyson v Grimoire of the Necronomicon na toto poukazuje, a jako pravé jméno Azathothovo presentuje Hexagram, symbol Makrokosmu (Universa). Tedy říká symbolicky to, co jsem vysvětlil o něco výše.
Antropomorfovaná podoba Azathotha
Tyson v Grimoire of the Necronomicon, druhém díle své ságy, dělá s Mýtem Cthulhu (Cthulhu Mythos) psí kusy. Jeho touha antropomorfizovat Univers H.P. Lovecrafta je silně zpátečnická, ale nejspíše byla hnána komerčními pohnutkami. Nepozemský sliz láká k uctívání jen málo koho. Proto se bohové odedávna oblékaly do lidského hávu s lidskými problémy. Člověk má představivost jak mrtvá lasička a nedokáže si představit nic, co by bylo cizejší. Pro mne nepochopitelná touha bičování démonů aby nabrali lidskou podobu, je stejně tak tupá jako nezemští bohové s lidskými atributy.
Tyson, ale dělal grimoár pro masy a tak stvořil srdceryvný příběh Azathotha a jeho dvora a jediné dcery Barbeloazy. Azathoth byl moudrý a inteligentní vladař Universa na svém trojjediném trůně. Na levici seděl Nyarlathotep a po pravici Barbeloaza. V Universu vládla harmonie a Azathoth pískal libé tóny na svou píšťalu. Vše šlo do kytek když Barbeloazu násilím poznal Nyarlathotep tak jak to nedokáže člověk, tedy znásilnil jí a ta to psychicky nezvládla a zhroutila se (doslova) do hutné koule která je zvána Země. Azathothovi také šíblo, přestal se mýt. Obalil se špínou, vybodal si oči a začal blbě hrát na svou flétnu. Protože jeho dvůr byl loajální, vybodal si oči též a začal tančit jako slepý idiot, neboť byl slepý.
Azathothova hudba je nyní pokažená a tak vzniká chaos, Univers už nemá vladaře a funguje na základě Azathothova chaotického pískání.
Tohle je ve zkratce hlavní gró Tysonova Grimoaru. Cílem každého uctívače je očistit Zemi tak aby se mohla znovu povznést do éterické formy. Pokud budu někdy psát pohádku o Azathothovi, tohle bude dokonalý námět. Evokuje to atmosféru Tisíce a jedné noci i Dunsanyho, myslím, že Lovecraftovi by se to docela líbilo. S hrozivostí Mythosu to šeredně zamávalo. Tato pohádková aura je možná touha ospravedlnit to, že kniha je něco jako antihumanistický main kampf, očistit Zemi aby byla čistá, je eticky dost nahnuté a Tyson si toho je vědom. Aby se vyhnul přílišné kritice, zabalil genocidu do hávu nejsvatější pomoci Bohu. Což je ale celkem častý způsob, jak ospravedlnit genocidu.
Azathotha uctívají bytosti s vysokou inteligencí a rozvinutou civilizací na technické úrovni. Shanové, Hmyz ze Shaggai ho uctívá v kónických pyramidách. Mi-Go jej ctí též. Roli všemocného Boha má také ve Snové zemi (DreamLand), kde je téměř Dunsnayho Mana-Yood-Sushai.
Nedopsaná novela Azathoth
Lovecraft nedopsal plánovanou novelu s prostým názvem Azathoth. Nejspíše, protože podobnou novelu, DreamQuest to Unknown Kadath, napsal o několik let později. Také je dost dobře možné, že nakonec celou novelu přepracoval od základu.
Azathoth začal psát 1922 a publikována byla, jako fragment 1938, po Lovecraftově smrti.
Story byla plánována jako východní Weird Tale zasazené do 18. století. Ve stylu novely Vathek. Mělo se jednat o něco, co by klidně mohla být pohádka z Tisíce a jedné noci.
Lovecraft byl východní kulturou v šesti letech fascinován a stále snil pohádky Tisíce a jedné noci. Je tedy logické, že chtěl něco v tom stylu též napsat. Povídka je o muži hledícím na nebesa a hvězdy, jednou se zboří zábrany a on je vytažen z těla do bezbřehého kosmu. Jak je vidět, je zde narážka na astrální cestování.
Co má následovat později je nejasné. Snad vtažení do Snového světa (Dreamland), kde se setkává narátor s personifikovanou manifestací Azathotha v podobě obrovského Démonského sultána, z jehož nejspíše zešílí a zemře, nebo jej Azathoth sám připraví o život. Lebku hlavního hrdiny si pak Azathoth připevní na již lebkami obsypaný prsten, který nosí na ruce.
Je zde značný rozkol se závěrem DreamQuestu, který končí pozitivně. Oproti původně zamýšlenému mizantropickému konci Azathotha. O další nedopsané novele se dočtete zde: Znovunalezený dopis od Lovecrafta vrhá světlo na některé ztracené příběhy
Nyarlathotep první idea Azathotha?
Nyarlathotep měl z počátku Lovecraftovi práce atributy Azathotha. Zmínku najdeme v povídce Krysy ve zdech.
© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.
