Jedná se o krátkou ukázku z Necronomiconu s poznámkami Lina Cartera, který Lin chtěl vytvořit ku naprosté dokonalosti. Dílo nikdy nestihl dokončit. Jediné, co je v tomto Necronomiconu kompletní je souhrn Alhazredových vyprávění. Ohledně Necronomiconské magie jsou zde jen útržkové informace, které jsou většinou opsány z jiných Necronomiconů. Pro Cthulhu Mythos (Mýtus Cthulhu) má kniha opět spíš funkci sumarizační.
(Nerevidovaná verze-jen hrubý neopravovaný/nekorigovaný překlad plný chyb-na opravy není čas)
Kniha zákonů mrtvých, jež byla napsána
básníkem Abdulem Alhazredem ze Sanaa v Damašku
Hejirského roku 113. Aby lidský rod věděl o
Hrůzách hrobek a velkých děsech, jež ve Věčnosti čekají.
První vyprávění: Zkáza Yakthooba
Jako mladý jsem byl dán do učení ke světoznámému saracénskému mágovi Yakthoobovi. Mezi mnoha jinými se stal, navzdory jeho rozkošnickým a nemravným zvyklostem, mým nejbližším přítelem zhýralý a slabý Ibn Ghazoul. Pod Mistrovým vedením jsme se naučili jak vzývat Zlé tvory a rozmlouvat s ghouly ve skalních hrobkách Nebu. Dokonce jsme se podíleli na bezejmenných hostinách Nitocris v odpor budících kryptách pod Velkou Pyramidou. Scházeli jsme dolů, po Tajných schodech uctívat To co přebývá v černých katakombách, pod drolícími se rozvalinami starších a smrtí prokletých zdí Memphisu a v nechutných kavernách Nephren-Ka v uzavřeném, neznámém údolí Hadoth. U Nilu jsme prováděli tak rouhavé obřady, že i teď když si na ně vzpomenu, se má duše chvěje.
Někdy jsme mistra prosili, ať nás naučí volat Velká knížata Jámy, která se i on sám obával volat. Říkal, že Nižší démoni se snadno spokojí s Rudou obětí, protože mají ohromnou žízeň po lidské krvi. Ne tak Velcí , kteří nepožadují nic menšího, než oběť Živé duše, jedině by měl člověk u sebe jistý Elixír. Ten se měl podle některých zapovězených knih skládat z jíchy svatých andělů. Toto tajemství je dosud známo pár nekromantům, žijícím v mrtvých hrobkách, pradávného a zakletého Babylonu.
Mistr dokázal nějaký čas sytit naší touhu po démonickém poznání skrze rituály a hrůzy, na které je strašlivé jen pomyslet, ale my jsme stále toužili po Velkém tajemství, o němž jsme hovořil výše. Nakonec byl Mistro po dlouhé domluvě přesvědčen a vyslal mladého Ibn Ghazoula s velkým množstvím zlata, do rozpadajícího se starého Babylonu, aby nakoupil od tamních nekromantů strašlivý Elixír. Po nějaké době se mladík vrátil a přinesl sebou flakón drahocenného orichalku z vymřelé Atlantidy, Elixír. A tak jsme se vypravili do uzavřeného a skrytého údolí Hadoth, kde Mistr vykonal to, o čem věru nemohu, ani se neodvážím hovořit! Proti hvězdnému nebi se vztyčila ohromná, a strašlivá Věc. Měla šarlatovou barvu, byla vlhká a třpytivá. Vypadala jako stažená zmučená věc s očima jako Černé hvězdy. Nad tím se vznášel spalující a mrazivý temný vítr, který vanul z poza Hvězd a páchl jako ústí Jámy.
Ohavnost slintavým hlasem požadovala svou cenu. Jedním ze šarlatových pařátů si přisunula flakon orichalku ke svému čenichu a začala k němu čichat. Pak k naší strašlivé hrůze začala vít, vřeštit a Smát se. Mrštila flakonem a chytila Mistra jedním z pařátů hrozivého Chladu a začala jej párat na kusy. Noc byla ohavná a nesl se jí strašlivý smích. Nějakou dobu nešťastný Yakhoob ječel a převaloval se v zajetí drápů, ale po chvíli už jen ležel a visel bez hnutí. Stále se smějící, černá a scvrklá věc ho trhala až nakonec znásilnila a pohltila duši Yakthooba takovým způsobem, že už dvacet let nemám normální sny, jen odporné noční můry…
Vřeštěli jsme a utíkali z proklatého přítmí Hadothu, kde Šarlatová věc vyla a odporně se krmila pod třesoucími se hvězdami. Všichni, až na hanebného a odporného Ibn Ghazoula. Ten zatracený požitkář během své cesty do Babylonu rozházel všechno Mistrovo zlato za ukojení svých tělesných chtíčů a vzácnou jíchu nahradil nicotným vínem… Jeho jsme už nikdy víc neviděli. Chvěji se nepopsatenou hrůzou při pomyšlení na to že vyvolám Velké z Jámy. Protože si pamatuji na strašlivou zkázu čaroděje Yakthooba.
O sílách čarovných
Vězte, že nad všechna řemesla a umění i vědy, je Magie ta, která může smrtelníkům dát nejvyšší moc a sílu všeho bytí. Vskutku jak ibn Shaddathua řekl ve svých zápiscích na papyru z Mum-Nath. Mnozí jsou ti, kdo touží najít Mistrovství, ale jen málo kteří v tom uspějí. Protože Moudrý mág je Pánem přírody a arciknězem všech jejích tajemství. Na jeho povel se otevře Drnový hrob, nebo rozevřou Náhrobní kameny, aby mohli vyjít ti, kteří tam dřímou. To z mágovy vůle, bouře zklidní sama sebe, povodně ustoupí zpět ke svým tajným pramenům v hlubinách a požáry uhasí své plameny.
Ano, mág opravdu může přivolat z poza hvězd To, co setrvává v temnotě a mrazu vesmírné Prázdnoty, nebo může z Jámy vyvolat To, co bytuje v černé a strašlivé propasti. I na nejsvatější muže, i na ty s nejčistším srdcem může mág sesílat kouzla a čáry. Pravím vám, že taková moc může celé národy donutit plazit se před vaší mocí. I samotní Králové a Knížata Země se pohrnou k vám, aby vám vzdaly poctu. Dokonce i život mága může být prodloužen abnormálně oproti hranicím, stanoveným běžným smrtelníkům. Ano, vskutku může mág žít celá nesčetná století, nedotčen časem. Hle! Zdaliž on nedrží klíče k Životu a Smrti? Pročež smrtelníci samotní velebí svého Pána a plazí se mu u nohou. Iä Nyarlathote! Moudrý mág je vskutku mocným bohem.
O těchto a jiných věcech mohu s jistotou hovořit, neboť pramení z mé vlastní zkušenosti. Ano, dokonce jsem zjistil, jak může Adept i jeho služebný duch dosáhnout takové síly, že dokáže ovládat proudění své esence do všech možných bytostí a tvorů. Ano, dokonce i z Drnového hrobu, nebo dveří Náhrobního kamene.
O tom co potřebné je k magii
Nyní, pokud se chcete stát takovým, o kterém jsem mluvil nahoře, buďte pozorní a dobře naslouchejte mým slovům. Protože je velice důležité, aby se čaroděj na své umění pečlivě a řádně připravil, měl by dbát na mé učení, kterému zde předkládám a uposlechnout mé rozkazy v každém konkrétním případě.
Zaprvé si najděte pusté, osamělé místo, daleko od lidských obydlí a ruchu. Tam se budete, bez vyrušování připravovat na své Umění. Ohledně tohoto vám radím. Najděte si místo někde v divočině ponurého lesa, nebo v pouštní jeskyni či sluji. Daleko od přeplněných cest. Tam, bez rušivých myšlenek, musíte meditovat o účelu svého Umění.
Hledejte v tajných zákoutích vlastní duše věci, kterých nejvíce jako mág chcete dosáhnout. Zde na skromném místě, někde v temné a obskurní oblasti uprostřed zpustošené divočiny se zamyslíte nad Řemeslem a objevíte, co spí v nitru vašeho srdce. Až s výsledkem budete spokojeni, můžete ukončit meditaci. Nyní se musíte rozhodnout, kterou Bytost, nebo Entitu Temných sil bude nejlepší a nejmoudřejší evokovat, aby vám poskytla pomocnou ruku a vedení v tom, čeho si přejete dosáhnout.
© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.
