To si tak jdete hustým lesem, když v tom na palouku před vámi ční do výše sedmi metrů stupňovitá pyramida. Ne, nejste v Jižní Americe, ani Egyptě nebo Asii. Jste kousek od hranic s Českou republikou v Rakousku. Takových objevů je mnohem víc, je to tabu, o kterém se nemá mluvit, proč? To by mě taky zajímalo.
Asi nejblíže nám dochovaná a uznávaná pyramida stojí jen pár kilometrů od českých hranic u rakouského Zwettlu a Gross Gerungsu. Nese název Waldviertelská pyramida. Stupňovitá struktura má na rozdíl od profláklých egyptských, mezopotámských nebo mayských staveb kruhový půdorys. Podstava o délce 16,5 metrů a výška 7,2 m ukazuje, že jde o dosti majestátní strukturu. Pyramida je unikátem pro celou Střední Evropu. Hlavně, protože ostatní pyramidy jsou buď tajné, nebo vědeckou obcí neuznané. Některá měření odhadují stáří Waldviertelské pyramidy přes 2000 let. Zajímavé je, že kolem pyramidy se našly i další pozůstatky staveb.
Podívejte se na své okolí, co vidíte? Nejspíš nějaké ty kopce. Jste si opravdu jisti, že jsou to kopce? Že kopce nemusí být tím, čím se zdají být, dokazuje mnoho pramenů. Odvážnou myšlenku razí někteří vědci a historici i dnes. Důkazy najdeme všude možně, ale jeden z nejzajímavějších se ukrývá v německé publikaci z roku 1887 Deutsch-Mythologische Landschaftsbilder od Guido von Lista. Ten se už od mládí vyžíval v kreslení německé přírody.
Mnoho z jeho kreseb zachycuje homole a stupňovité kopce. Von List se zaměřil hlavně na Německo a Rakousko, ale podobné kopce najdeme i jinde v Evropě. Kopců, které mohou být ve skutečnosti pyramidy, přibývá každým dnem. O slovo se hlásí Itálie, Rumunsko, Dánsko i další země. Krokova a Wandina mohyla u polského Krakova také stojí za to. Dokonce i Česká republika.
Následoval jsem tedy svůj instinkt a začal luštit švabach páně Lista. Vyluštil jsem Kopec Hasenegg v Obergänserndorfu. Nápadně připomíná pyramidu u Zwettlu. O Haseneggu se traduje, že to byl dříve Dům boží, možná pozůstatek pohanské kultury.
Nejúchvatnější ale zůstane Bosenská pyramida slunce, kterou objevil Semir Osmanagič v roce 2005. S výškou 220 metrů by byla největší pyramidou na světě. Vědecká obec začala bzučet fascinací, aby byla náhle utnuta prohlášením, že o žádnou pyramidu nejde. Osoba Semira Osmanagiče nebudí příliš důvěry, už v minulosti byl znám publikací pseudovědeckých prací a tak se o Bosenské pyramidě přestalo hovořit. Lidé, se kterými jsem na tohle téma mohl hovořit a kteří místo znají, mi však přísahali, že jde o skutečnou stavbu. Pokud je to pravda, tahle mrška je stará nejméně 15 000 let. Archeologické vykopávky v místě pyramidy odhalily prokazatelně různé rytiny i opracované kamenné bloky. Podle výzkumů to i vypadá, že je pod pyramidou síť chodeb, která vede k menším strukturám v okolí. Samozřejmě, že vědci považují opracované kamenné bloky, rytiny a vyzděné chodby za dílo přírody. Voda ráda staví zdi a kreslí obrázky. Po návštěvě Bosny, bohužel ne pyramid, byly kapku z ruky, musím konstatovat, že pyramidálních kopců je tam opravdu přehršle.
Homole, a kužely jsou sice pěkné, ale byly tu i ty pěkné pyramidy, co jsme vždy tak rádi obdivovali v Egyptě? Klasické, jehlanovité, pyramidy se do Evropy přeci jen dostaly. Nejspíš si povědomí o nich přivezli legionáři z Egypta, kteří byli uctívači egyptského kultu. Nejen Alistera Crowleyho návštěva Egypta poznamenala. Ve spise z 2. století po Kristu cestovatel Pausania zmiňuje dvě budovy, které na první pohled připomínají pyramidy. Dle místních legend šlo o hrobky vojáků, kteří zahynuli v bitvě. Pyramidy zmíněné Pausaniaem se nedochovaly, ale pyramidy u Hellenikonu a Lugourionu ano. Úplně první řecké pyramidy byly objeveny v třicátých letech minulého století. Stáří je zhruba 2800-2500 let a účel? Historici se domnívají, že šlo o strážní věže.
Mnohem novějšího data je Cestiova pyramida v Itálii. Postavena byla 12 před Kristem. S výškou 27 metrů o žádného drobka nejde. Jak jméno napoví, šlo o náhrobek Gaia Cestia Epula. Cestiova pyramida je zajímavá svým tvarem. Ze všeho nejvíc připomíná pyramidy núbijské. Abychom Itálii úplně nekřivdili, nemá jen novodobé jehlany. U hory San Martino je opracovaný kámen do tvaru pyramidy, který je starý až 15 000 let. Ruku k dílu podle všeho přiložili zdejší kromaňonci. K šutru se váže i legenda, měl spadnout z vrcholu hory. Podobnou pyramidu najdeme u Foppe di Nadro. V severní Itálii, poblíž Milána jsou pak mohylovité hory.
Nejpozoruhodnější nálezy najdeme na italském ostrově Sicílie. Pod horou Etna, poblíž Cerumbelle, leží pyramidovité budovy velkých rozměrů. Ty neobjevil nikdo jiný, než známý mořeplavec Thor Heyerdahl. Vědecká obec ze začátku neviděla nic, než poházené haldy kamení, které zde pohodili rolníci, když čistili pole, ale někoho napadlo přece jen podrobit kamennou skládku bádání. Jedná se o velkou, masivní stupňovitou pyramidu se šířkou 60 a délkou 30 metrů. Dnes má o víc jak polovinu méně, není jisté, jak se to stalo, ale nejspíš pyramidu rozebrali zdejší obyvatelé. Je jednoduší rozebrat pyramidu, než dovážet kameny z dálky.
Heyerdahlovi nedali podivné sutiny spát, zkoumal je a snažil se pochopit jejich smysl. Přišel na zajímavou věc. Pyramidy byly rozmístěné tak, aby v den letního slunovratu bylo z jejich vrcholu vidět dvakrát západ slunce, které nejdřív zašlo za první a pak za druhou horou.
Možná jste někdy byli na Tenerife. Je to malý, sopečný ostrov, kde nenajdete písečnou pláž (protože jde o malý sopečný ostrov) a nejmenší oblázky tu mají velikost kočičí hlavy (protože jde o malý sopečný ostrov). Tenerife patří mezi nejoblíbenější turistické destinace našince. Těžko uvěřit, že zde v Güímaru jsou pyramidy totožné s těmi na Sicílii. Dokonce to vypadá, že jak Sicílie tak Tenerife byly pyramidami přímo poseté. Nyní z devíti známých, stojí šest. Osud těchto staveb není nijak mystický, nevypařily se do vesmíru, neodlevitovaly do Nan Madolu, ani se nepropadly do země. Stalo se, co jsem naznačil už o něco výše.
Místní vesničany historická unikátnost pyramid netrápila a tak vzali kámen po kameni, až z pyramid nezbylo nic a v jejich okolí vzniky různě poslepované domky a zídky nápadně připomínající kameny z těch hald v okolí. Praxe nijak raritní, podobné nenechavé šmátrání do základů zažilo i majestátní Koloseum v Římě a vlastně celá Evropa. V základech domů tak mohly skončit desítky, ne-li stovky evropských pyramid. Pyramidy ze Sicílie a Tenerife jsou velice podobné i těm, co jsou na ostrově Mauricius.
Vědci samozřejmě tvrdí, že pyramidy na Tenerifé a Sicílii nejsou starší tisíc let. Jenže tu je malý háček, který jejich tvrzení podkopává. Podle římského filosofa a válečníka Plinia staršího byl ostrov Tenerifé neobydlený až do roku 600 před Kristem, kdy dorazili krvelační Féničané. Ti po vylodění hovořili o obrovských ruinách, kterými je ostrov poset.
Po menší tour po Evropě se vydáme do Čech. Jsou tu pyramidy? Musíme se na chvíli zastavit. Problémem je, kde je hranice mezi mohylou a pyramidou. Pyramida by měla mít kamennou konstrukci, ale ta může být zasypána pod vrstvou kamene a horniny. Jehlanovitou pyramidu jako vystřiženou z Egypta u nás tedy nejspíš nemáme, i když ani to nemusí být pravda. Oproti tomu velké mohyly jsou na našem území hojné: Libomyšl, Chotouň, Žuráň u Slavkova, zaniklá mohyla v Lichocevsi. Mohyla v Lichocevsi je velice zajímavá. Když jí místní obyvatelé rozváželi na pole, bylo to tisíce vozů, prý černé kvalitní zeminy. V hloubi pak měly být i kameny. Archeolog a učenec Václav Krolmus homoli v roce 1856 pospal jako tři komolé kužely postavené na sobě se svahy osázenými stromy. Podobnou homoli najdeme i v Dušníkách, dnes na dvoustupňové homoli stojí kostel podobná se Silbury Hill. Pozůstatkem mohyl jsou nejspíš i kruhy u vsi Žirovice.
Pyramidy mohly být v České republice časté. Jenže podobně jako na Tenerife a jiných místech byly rozebrány. Posloužily jako levný stavební materiál. Jak dokazuje příběh z 19. století z okolí Lichocevsi. Jiné, o něco šťastnější pyramidy mohla pohltit sama příroda a přetvořit je v prazvláštní kopce. Jen matně rozeznáte stupně po tisíci let působení živlů. Podívejte se z okna, možná, že kopce, na které koukáte, na kterých žijete, nejsou tak nevinné jak se tváří.
Pokud znáte nějaká další místa v České republice, kde se nachází pyramidy, prosím, kontaktujte mě. Rád je navštívím a probádám.
© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.
