Většina badatelů a okultistů pracujících s Mýtem bude nejspíše souhlasit, že Nyarlathotep a Shub- Niggurath jsou čímsi spojeni. V magickém systému můžeme s klidem říct že presentují dualismus pohlaví. Yonickou a falickou složku nebo východní koncept Jin a Jang. Pokusíme se proniknout od hloubky těchto dvou bytostí, které se staly až skoro nejpopulárnějšími entitami Mýtu mezi mágy.
Shub-Niggurath
O Shub-Niggurath se z Lovecraftových povídek moc nedozvíme. Důvodem je Lovecraftova „stydlivost“. Nemyslím že by HPL byl asexuální, spíše stydlivý. Svou skrytou sexualitu projevuje v povídkách. Povídky ač se zdají prosté erotického nádechu jsou pravý opak. Až na to že jde spíše o chapadlaté projevy lásky hodné hentai.
Hned na začátku našeho výzkumu narážíme na velkou záhadu. Dá se říct že to je přímo kopanec jak kráva teda koza. Co je to vlastně Shub Niggurath? Ono, jak správně podotkl S.T.Joshi nikde není řečeno že Shub-Niggurath = Black Goat of the woods. Robert M Price v Shub-Niggurath Cycle dále píše: „HPL v dopise Willisu Conoverovi popisuje Shub Niggurath jako „Zlou jakoby mračnou bytost“ v originále „evil cloud-like entity.““ 1O tom zda je Shub-Niggurath jméno Kozy z lesů nebo ne se můžeme jen dohadovat.
Trochu světla nám dopadne na slizké tělo mokvajícího boha poté co si rozebereme jméno Shub-Niggurath z etymologického hlediska.
1.1 Etymologický základ
Shub znamená v rozsypaném čaji Noc. V dalším nářečí sheb v plurálu shub znamená cestu, chodidla stopy. V sumerštině je výraz pro horskou kozu šeg. Nebo šegbar. Niggur je celkem jasné jedná se o latinské slovo niger. Tedy černá. Co je trochu horší je slovo ath. V Egyptštině by to mělo znamenat negativní část. Takže negaci. Myslím že zde HP šel cestou invence a prostě Azath oth je pro mužský rod a ath pro ženský rod. Ale i tak zde máme samou tmu a negaci. Noc černá ne. Noc není černá? Night is not black? Tu negaci v jméně Shub Niggurath můžeme vnímat jako onen Ejč Pýho odpor ke všemu živočišnému. Nebudu nikdy šahat na žádné kozy. Šeg Niggurath by pak byla černá koza ničeho? Pokud ath budeme brát za stejné slovo jako oth pak to dává větší smysl Šeg Niggurath černé znamení kozy. Shub Niggur jsou složky yonické, Luna náleží ženě tedy tma i noc.
Další možnost. Shab / Shub nigritia je v překladu Dark blackness nebo Night blackness. Tmavá čerň, Noční čerň, Temná čerň, Noční temnota, nebo také, Zlá zkaženost
Překlad do arabštiny : ????? ???????? (špatné kodování textu prostě rozsypaný čaj, ptáte se proč jsem to tu nechal když se to nezobrazuje? protože jsem idiot)
1.2 Sheol Nugganath
V Shub Niggurath cycle Robert M Price uvádí jako nejpravděpodobnější původ jména Sheol Nugganoth. Boha, který se objevuje v povídce IDLE DAYS ON THE YANN Lorda Dunsanyho už v roce 1910. Tento bůh je nyní neuctíván a osamocen.
„And I, too, felt that I would pray. Yet I liked not to pray to a jealous God there where the frail affectionate gods whom the heathen love were being humbly invoked; so I bethought bethought me, instead, of Sheol Nugganoth, whom the men of the jungle have long since deserted, who is now unworshipped and alone; and to him I prayed. And upon us praying the night came suddenly down, as it comes upon all men who pray at evening and upon all men who do not; yet our prayers comforted our own souls when we thought of the Great Night to come“
Asi se ptáte proč sakra Lord Dunsany. Dunsany měl na HPL obrovský vliv. Byl něčím co by se dalo nazvat vzorem. HP byl tak vynervován když mělo dojít k osobnímu setkání, že ani nedokázal požádat o autogram. Od Dunsanyho se HPL inspiroval ku tvoření vlastní Mytologie a světů. Tak jako to viděl v Gods of Pegana. Není tedy divu, že použil Dunsanyho boha, leč upraveného do svého Mýtu.
Dunsany měl stejný neduh, nebo duh? Užívat již existujících informací do svých story. Sheol Nugganoth v sobě skrývá dost humorné poselství. Azathoth ví zda si HPL byl vědom jak moc se spojí analogie s tímto jménem.
She’ol pochází z hebrejštiny a znamená hrob nebo propast. Jako jeden možný výklad je uváděn Ša’al což znamená burrow či burrower. V Bibli je Sheol zmíněn dokonce 60x převážně v žalmech.
Žalm 86:13 tvá láska je tak velká, že mne zachrání z hlubin Sheol
Jonáš 2:2 Z břicha Sheol já křičím a ty vyslyšíš můj hlas
Sheol je něco jako je Hádes Tartaros či Irkalla. Mimochodem Irkalla je jiné pojmenování pro sumerský underworld od Simonomiconu tak profláklý a to Kutha. Tedy Sheol je podsvětí či podzemí prolínající se napříč kulturami. Křesťané mají Peklo, Řekové Hádes a Mezopotámci Irkallu, či Kutha.
2.1 Chronologie povídek HPL
Inspirace
Richard Tierney, „The Horn of Vapula“
Jednou z pravděpodobných inspirací HPL je povídka Horn of Vapula. Povídka je řekl bych gotického ražení a vypráví příběh o obsesi jistou sochou gargyola. Nevím zda se tím přímo HPL inspiroval v tomto Robertu M Pricovi tedy věřím.
úplně první zmínka o Shub Niggurath se objevuje v kaloborované Short Story Last Test z roku 1928.
1928 The Last Test
„Be careful, you – – ! There are powers against your powers – I didn’t go to China for nothing, and there are things in Alhazred’s Azif which weren’t known in Atlantis! We’ve both meddled in dangerous things, but you needn’t think you know all my resources. How about the Nemesis of Flame? I talked in Yemen with an old man who had come back alive from the Crimson Desert – he had seen Irem, the City of Pillars, and had worshipped at the underground shrines of Nug and Yeb – Ia! Shub-Niggurath!“
HP opravdu nikdy nesděloval nic navíc. V pár řádcích je přímo kanonáda pojmů. Co je Nemesis plamene se jen těžko dá soudit. Co můžeme s jistotou říct je, že Nug&Yeb jsou uctívání v Iremu. V této povídce se toho více o Shub nedozvíme.
1930 Whispers in darkness
(Nezřetelné zvuky) (Kultivovaný mužský hlas) …je Pán lesa, také… a dary lidu Leng… tak z hlubin noci do vírů prostoru, a z vírů prostoru do hlubin noci, chvalme Velkého Cthulhu, Tsathogguu a Jeho, který nemá být jmenován. Nechť jsou chváleni a nechť je hojnost dopřána Černé koze z lesů. Iä! Shub-Niggurath! Koze s tisícem Mladých!
(Bzučivé napodobování lidské řeči) Iä! Shub-Niggurath! Černé koze z lesů s tisícem Mladých!
Víru snad zná. Nyarlathotepovi, Mocnému Poslu, musí se všechno říci. A On vezme na sebe podobu lidí, skryje se pod šatem a voskovou maskou a sestoupí ze světa Sedmi Sluncí, aby oklamal…
(Lidský hlas) …(Nyarla)thotep, Mocný Posel, ten, který prázdnotou přináší zvláštní radost Yuggothu, Otci miliónu Vyvolených, Tomu, který hledá mezi… (Lidský hlas) mně rostl strach a nechuť, stiskl jsem páčku, poslouchal praskání safírové jehly a byl jsem rád, že první slabá, útržkovitá A stalo se, že přišel Pán Lesů, který… sedm a devět, po onyxových stupních… (ho)ld Jemu ve Víru, Azathothovi, Jemu, od Něhož jsi nás Ty učil zázra(kům)… na křídlech noci mimo prostor, mimo… k Těm, ze kterých Yuggoth je nejmladším dítětem kolébajícím se o samotě v temném éteru na okraji…
(Bzučivý hlas) …tak vyjděte mezi lid a najděte cestu, kterou On ve (Řeč je přerušena, protože nahrávka končí)
Šepoty asi nemusím představovat. Shub Niggurath je zde úzce spjata s Nyarlathotepem, což u Chaosium většinou znamená že z jedné z oněch entit udělají avatara té druhé. Ono to je skoro pravda. Shub a Nyarlathotep jsou dva principy, feminní a maskulinní. Zda jsou však jedna bytost není moc pravděpodobné, nebo spíše to není nikde nikterak naznačeno.
1932 Dreams in the Witch house
Cesta neurčitými propastmi bude strašná, protože bude vibrovat Valpuržin rytmus a on bude muset konečně slyšet doposud zahalené kosmické pulsování, jehož se tak smrtelně děsí. I teď byl schopen rozpoznat tiché, obludné chvění, jehož tempo až příliš dobře tušil. O sabatu vždy zesílí a dolehne do světů, aby povolalo zasvěcence k bezejmenným obřadům. Polovina sabatních zpěvů byla založena na tomto slabě slyšeném pulsování, jež žádné pozemské ucho nemohlo snést v jeho nezahalené prostorové plnosti. Gilman také uvažoval, zda může důvěřovat svému instinktu, že jej dovede zpět do správné části prostoru. Jak si může být jist, že nepřistane na tom zeleném úbočí daleké planety, na zdobené terase nad městem příšer s chapadly někde mimo galaxii, nebo ve spirálových černých vírech toho nejzazšího prázdna chaosu, kde panuje nemyslící démonsky sultán Azathoth?
Těsně předtím, než se vrhl do neznáma, zhaslo fialové světlo a zanechalo ho v černočerné tmě. Čaroděj nice – stará Kezia – Nahab – muselo to znamenat její smrt. A do vzdáleného sabatního zpěvu a fňukání Hnědého Jenkina v jámě dole se vmísilo jiné a divočejší kvílení z neznámých hlubin. Joe Mazurewicz – modlitby proti Hemživému chaosu se teď proměňovaly v nevysvětlitelně vítězoslavný výkřik – světy sardonické skutečnosti dotýkající se vírů horečného snu – Iä! Shub-Niggurath! Koza s tisíci kůzlaty…
Sny v čarodějném domě nám toho o podstatě Shub též moc neřeknou. Ale ona pasáž je důležitá pro další analogie na tuto slavnou dvojku. Shub a Nyrly se oba vzývají na Valpury.
1933 Thing on doorstep
„Dane – proboha! Jeskyně shoggothů! Šest tisíc schodů pod zemí… nejodpornější hnus… nikdy bych nedovolil, aby mě s sebou vzala, o najednou jsem se tom octl… Ia! Shub-Niggurath! Z oltáře se zvedl přízrak o pět set hrdel kvílelo – to Zakuklená věc mečela: ,Kamog! Kamog!` – to bylo na tom sabatu tajné jméno starého Efraima – byl jsem tam, kam mě podle svého vlastního slibu neměla brát… Chvilku předtím jsem byl zamčen v knihovně, o pak jsem se octl tom, kam odešlo ono s mým tělem – na místě naprostého rouhání, v dábelské jeskyni, kde začíná říše temnoty a jejíž bránu hlídá strážce… Viděl jsem jednoho shoggotha – měnil podobu – já už to dál nevydržím – zabiju ji, jestli mě tom ještě někdy pošle – zabiju tu bytost – ji, jeho, to – zabiju to! Zabiju to svýma vlastníma rukama!“…
…„Můj mozek! Můj mozek! Bože, Dane – táhne mě to – odtamtud – tluče – škrábe – ta ďáblice – a teď dokonce – Efraim – Kamog! Kamog! Jeskyně shaggothů – Ia! Shub-Niggurath! Koza s tisícem kůzlat…! „
To tedy nezní moc jako něco co pobíhá po lese, spíše něco co dělá ďury v hlubinách. Což by odpovídalo líčení Edwarda Derbyho.
Všimněte si Jeskyně Shoggothů a Zakuklená věc mečela. K prvému heslu se vrátíme později. Zakuklená věc mečela je dosti vypovídající o tom, že cosi divného s kozími rysy dlelo v podzemí. 6000 schodů pod zemí je zhruba, když bereme že jeden schod má 10 cm, tak 600 metrů pod povrchem (brát s rezervou stále mám problémy i s nejjednoduššími příklady). To není zas tak závratná hloubka, ale na výkop svatyně tak hluboko doporučuji zájemcům najmout si Ukrajince, jsou vskutku pracovití a kopat díry jim jde.
To jsem ale dosti odbočil.
1933 Out of Aeons
„It was in the Year of the Red Moon (estimated as B.C. 173,148 by von Junzt) that a human being first dared to breathe defiance against Ghatanothoa and its nameless menace. This bold heretic was T’yog, High-Priest of Shub-Niggurath and guardian of the copper temple of the Goat with a Thousand Young. T’yog had thought long on the powers of the various gods, and had had strange dreams and revelations touching the life of this and earlier worlds. In the end he felt sure that the gods friendly to man could be arrayed against the hostile gods, and believed that Shub-Niggurath, Nug, and Yeb, as well as Yig the Serpent-god, were ready to take sides with man against the tyranny and presumption of Ghatanothoa.
Inspired by the Mother Goddess, T’yog wrote down a strange formula in the hieratic Naacal of his order, which he believed would keep the possessor immune from the Dark God’s petrifying power. With this protection, he reflected, it might be possible for a bold man to climb the dreaded basalt cliffs and – first of all human beings – enter the Cyclopean fortress beneath which Ghatanothoa reputedly brooded. Face to face with the god, and with the power of Shub-Niggurath and her sons on his side, T’yog believed that he might be able to bring it to terms and at last deliver mankind from its brooding menace. With humanity freed through his efforts, there would be no limits to the honours he might claim. All the honours of the priests of Ghatanothoa would perforce be transferred to him; and even kingship or godhood might conceivably be within his reach. „
V kolaborované povídce Out of Aeons se nám dostává informací, že Tyog je Veleknězem ve měděném chrámu Shub Niggurath kozy s tisícem mladých. Též se zdá že Shub Niggurath nějakým způsobem může zakročit proti Ghatanothoa.
1938 Diary of Alonzo Typer
„Horror is unleashed, but I must not weaken. The storm has broken with pandemoniac fury, and lightning has struck the hill three times, yet the hybrid, malformed villagers are gathering within the cromlech. I can see them in the almost constant flashes. The great standing stones loom up shockingly, and have a dull green luminosity that reveals them even when the lightning is not there. The peals of thunder are deafening, and every one seems to be horribly answered from some indeterminate direction. As I write, the creatures on the hill have begun to chant and howl and scream in a degraded, half-simian version of the ancient ritual. Rain pours down like a flood, yet they leap and emit sounds in a kind of diabolic ecstacy.
„Iä Shub-Niggurath! The Goat With a Thousand Young!“
But the worst thing is within the house. Even at this height, I have begun to hear sounds from the cellar. It is the padding and muttering and slithering and muffled reverberations within the vault. . . .
Memories come and go. That name Adriaen Sleght pounds oddly at my consciousness. Dirck van der Heyl’s son-in-law . . . his child old Dirck’s granddaughter and Abaddon Corey’s greatgranddaughter. . . . „
1940 The Mound
„great God, they are older than the earth, and came here from somewhere else—they know what you think, and make you know what they think—they’re half-man, half-ghost—crossed the line—melt and take shape again—getting more and more so, yet we’re all descended from them in the beginning—children of Tulu—everything made of gold—monstrous animals, half-human—dead slaves—madness—Ia! Shub-Niggurath!—that white man—oh, my God, What they did to him!…“
Several times Gll‘-Hthaa-Ynn paused to shew Zamacona some particular object of interest, especially the temples of Yig, Tulu, Nug, Yeb, and the Not-to-Be-Named One which lined the road at infrequent intervals, each in its embowering grove according to the custom of K’n-yan. These temples, unlike those of the deserted plain beyond the mountains, were still in active use; large parties of mounted worshippers coming and going in constant streams. Gll’Hthaa-Ynn took Zamacona into each of them, and the Spaniard watched the subtle orgiastic rites with fascination and repulsion. The ceremonies of Nug and Yeb sickened him especially—so much, indeed, that he refrained from describing them in his manuscript. One squat, black temple of Tsathoggua was encountered, but it had been turned into a shrine of Shub-Niggurath, the All-Mother and wife of the Not-to-Be-Named One. This deity was a kind of sophisticated Astarte, and her worship struck the pious Catholic as supremely obnoxious. What he liked least of all were the emotional sounds emitted by the celebrants—jarring sounds in a race that had ceased to use vocal speech for ordinary purposes.
Close to the compact outskirts of Tsath, and well within the shadow of its terrifying towers, Gll‘-Hthaa-Ynn pointed out a monstrous circular building before which enormous crowds were lined up. This, he indicated, was one of the many amphitheatres where curious sports and sensations were provided for the weary people of K’n-yan. He was about to pause and usher Zamacona inside the vast curved facade, when the Spaniard, recalling the mutilated forms he had seen in the fields, violently demurred. This was the first of those friendly clashes of taste which were to convince the people of Tsath that their guest followed strange and narrow standards. Tsath itself was a network of strange and ancient „
Tohle je hotový ráj pro analitika. Chrám Tsathoggua byl přeměněn do svatyně Shub Všematky a ženy Toho kdo nesmí být jmenován. Dále se mluví o tom, že se jedná o něco na způsob Astarte.
Shrnutí
Opět musím odkázat na Pricovu předmluvu k Cyklu Shub Niggurath. To co tam sice říká je víceméně vnímáno jako fakt ale moc se o tom neuvažuje.
Pravdou je, že HPL stvořil dva Mýty. Ten svůj a druhý paralelní, jako Ghostwriter nebo spolupracovník. Díky tomu vznikly „nesrovnalosti“ mezi původní koncepcí a tím co chtěli jeho klienti.
Jednoduše řečeno HP se musel podřídit přáním klientů a nějak začlenit své bubáky tak aby to vyhovovalo oběma stranám. Tohle mělo za následek bordel v Mýtu, nebo ještě jinak, totální rozbití toho čím Mýtus je. Tedy příběhem Genesis trochu jinak, HP byl jako Sitchin či Daniken až na to že on to nikdy nebral jako literaturu faktu, ale pouze jako prdel. Doopravdy má Lovecraftův Mýtus blíže k Sitchinovi a Danikenovi než k okultistům a démonologům.
Shub Niggurath je tedy ve skutečnosti abstraktnější pojem.
Shub Niggurath u jiných autorů
Neboť nemám kapacitu na to dělat rešerši od veškerých autorů Mýtu, kteří Shub zneužili, nebo zneužila ona je, tady záleží na úhlu pohledu, omezím se na pár podle mne zásadních a těmi jsou Robert Bloch a Ramesey Campbell.
Robert Bloch se proslavil knihou Psycho, a v Mýtu hlavně knihou De Vermis Mysteriis neboli Mysterium červa. Jeho druhým podstatným přínosem do Mythosu byly jednoznačně Dark Youngs, o nichž se rozepíši dál.
Ramesey Campbell se stal mým oblíbeným Mythos Writerem. O jeho Mythosu sepíši článek jindy. Nyní je na řadě jeho chápání Shub Niggurath. V povídce Moon Lens líčí praktiky v městě Goatswood. Tamní obyvatelé nejsou zrovna vrcholem krásy, jejich zjev je podobný satyrům a nemají rádi cizince. Jejich ochlupení a kozí vzhled je známkou toho, že v tamním náboženství číhá chlupatá Shub.
K transformaci v satyra je třeba zařízení jež se zve Moon Lens a pomocí něho se paprsky měsíce koncentrují do Goatswoodu. Poté přichází Shub.
V této povídce lze soudit, že Shub je ženská bytost. Neboť Campbell užil symboliku ve formě Měsíce, za jehož svitu lze Shub evokovat, stejně jako užil transmutace v její děloze. I tak ale odkazuje na androgynní povahu bytosti.
Campbell je něco jako my, kteří píšeme Mythos příběhy a snažíme se v nich i presentovat své závěry a výzkumy ve vodách Cthulhu cyklu. Takovým příkladem je rozhovor, nebo spíše monolog jednoho z obyvatel Goatswoodu.
Upraveno a zkráceno, neboť jsem líný to překládat celé.
„Víte jak přišel Goatswood ke svému jménu?
„Slyšel jste někdy o Mendeské koze? Víte co přicházelo na čarodějnických sabatech? Věděl jste o Zemi Kozy v Pyrenejích či o Velkém Bohu Panovi? A co Mnohotvárný bůh a Černá koza z lesů s tisícem mladých?
„Koza tu byla napříč věky, víte. Černá koza se objevovalo v kruzích sekt ve Španělsku. Louka Kozy sloužila baskickým mágům ke kontaktu s ďáblem v podobě hybridního stvoření. Proč myslíte že kněží Jupitera obětovali bílé kůzle Ides? Ale vy nemůžete vědět o kosmických doplňcích a nemáte ani tucha o základech Haitského rituálu kozí dívky, nebo jaká hrůza se skrývá za mýtem o Zlatém houně,( teda rouně.)“
„Vy nechápete teď, ne teď. Vše co se vám snažím říct. On je zde, velice blízko právě teď. Byl tu ještě před lidstvem. Možná tu byl vždy a možná, přišel sem z vnějšku. Ale Druzí, ti Glyu’uho ho uvěznili znameními hvězdy a pouze noci Měsíce může jeho tělo projít skrze zábrany. Ale může projít skrz když ho voláme skrze obrácené úhly, je jen z části hmotný. To je to co se zjevuje na Sabatech. Samozřejmě že nemůžou říct co se na černých mších děje. Přichází, ale ne ve svém skutečném tvaru.
To by bylo na uctívače příliš. Ale nabude aspoň část své skutečné podoby. Předpokládám že jste slyšel zvyku líbání ďáblovy zadnice? Dobrá, nebylo to jen pro to aby to bylo ohavné, není stvořen jako koza, a odtud on vypouští ven krev. (and from there he puts things forth to draw off blood.) Ale vy se dozvíte dnešní noci mnohem více. Vy budete nejspíše dnes v noci šokován, až uzříte nahou pravdu. Půjdeme dolu tam kde přebývá, do míst jež vám nedokážu popsat a budeme žít dlouho až budeme… až budeme změněni. Vy jste o tom slyšel nejspíše v jiné souvislosti, jako o Mladých Černé kozy? Gofnn hupadgh Shub Niggurath? Dryady a fauni a satyři jsou dosti odlišní od skutečného popisu a tedy buďte připraven.“
Jsou tu zajímavé odkazy na stávající mytologii, nebo se tak aspoň tváří. Co má v této povídce asi největší koule je obřadní zpěv. Mimochodem, Campbell v povídkách dává docela důraz na líčení rituálů což je pro mágy dobrý zdroj inspirace.
Ritual z Moon Lens
Postavy v černých kutnách stály před pylonem. K pylonu byl provazy uvázán hlavní hrdina. Tak aby čočky a zrcadla přesouvala a koncentrovala paprsek měsíčního světla směrem od cesty ke kopci.
Pak se postava otočila. Muž jež nosil hábit zdobený falickými motivy a na krku zavěšený náhrdelník z malých růžových válců(cylindrů).
“On přichází! Ona přichází! Cesta je nyní volná!
„Astarte—Ashtaroth—Magna Mater…Ia! Shub-Niggurath! Gorgo, Mormo, thousand-faced moon, look favorably on our sacrifices…
Ram with a Thousand Ewes, fill us with thy seed that more may come to worship at thy shrine…gofnn’hupadgh Shub-Niggurath….“
Jedná se o upravenou versi inkantace z Redhook
O friend and companion of night, thou who rejoicest in the baying of dogs (here a hideous howl bust forth) and spilt blood (here nameless sounds vied with morbid shriekings) who wanderest in the midst of shades among the tombs, (here a whistling sigh occurred) who longest for blood and bringest terror to mortals, (short, sharp cries from myriad throats) Gorgo, (repeated as response) Mormo, (repeated with ecstasy) thousand-faced moon, (sighs and flute notes) look favourably on our sacrifices!
Lovecraft RedHook
Kněz manipuloval provazy tak aby se Disk koncentrovaného měsíčního světla pomalu plazil na kopec. Náhle se se zaváháním zastavil. Kněz začal neartikulovaně řvát a dav se ztišil.
V dáli se něco ohromného a bledého začalo posouvat a kopec se rozlétl. Nebo spíše se otevřely obrovské dveře jež zabíraly celou stranu kopce.
Trocha měsíčního světla osvítila zející díru a odhalila vchod nesmírného průchodu. Dále v temnotě se něco bledého a ohromného posouvalo a lesklo odrazeným světlem.
V tom momentu začal dav na náměstí hystericky řvát.
Něco stálo v průchodu kopce.
Campbell dále popisuje Shub v celé její „kráse“.
Ta věc na obrázku stála v průchodu. Nešlo uvěřit že to je živé. Sloup bílého masa podpíraný mnoha vychrtlými nohami opatřenými kruhovými chodidly, který nemohl nechat člověka uvažovat o možnosti pohybu. nemělo to paže, jen tři páteře které se zarývaly do země. Ale hlava, ta byla nejhorší. Utvořená z hustých svitků bílého rosolu, pokrytá šedýma vodnatýma očima a v centru obrovským ozubeným zobcem.
Hlava byla to nejhorší ze všeho, velké žlutavé oči zírající různými směry. Občas bylo skrze hlavu vidět a tak šlo pozorovat jak se všechny smotky točily a škubaly.
Věc se posouvala z průchodu a tři páteře se sunuly podivným veslováním s ní tak že zvedaly tělo vpřed. Zoban se otevřel a vydal hlas. Sykavý a vysoký zvuk. Mluvilo to tak se svými věřícími, kteří se nyní kymácely sem a tam na náměstí v rytmu chvalozpěvu. Byly čím dál tím šílenější.
Kněz zakřičel: Ia Shub Niggurath! Koza přijmula naši oběť!
Vypravěči se stane nemilá věc, je snězen Shub Niggurath, ale tím jeho utrpení nekončí.
Zoufale bojoval, ale rosolovité zámotky ho vyčerpaly a sevřely. Byl držen uvnitř transparentních zdí jež pulsovaly a pevně ho svíraly, ale ne tak pevně aby ho poranily. Jeho ruce klouzaly po rosolu, jak se snažil vydrápat po zdech a když vyrval rosol ven, akorát se na jeho místo vrátil jiný. Mohl pohybovat hlavou a protlačil se tak aby se mohl dívat nahoru. uvědomil si že je uvězněn ve vzduchové kapse, která jak neměl pochyby byla zbudována úmyslně. A tak nebyl mrtvý… zatím, ale co horšího se mu to dělo?
Obrovská věc se pomalu přesouvala zpět ke kopci až dosáhla kyklopského průchodu a prošla jím. Zdálo se, že cesta pokračuje dolů do hlubin kilometry a kilometry až se nakonec stvoření zastavilo a zůstalo klidné.
Potopil se směrem k zemi, věznitelské zámotky ho přestaly svírat a popadly ho. byl tlačen vpřed směrem k ohromnému klenutému průchodu. zběsile se díval ale měl pouze okamžik k zhlédnutí gigentické jeskyně šestiúhelníkového tvaru, na jejíž zdech se dělaly kapky z vlhkosti a proudění. a záře na rytinách jež zírala ze stínů. A bledý kolos se za ním tiše kymácel. Pak běžel klenutým průchodem.
Pak klopýtal dolů po nekonečném schodišti, slabě ozářeném ze zdroje jež nemohl určit. Schodiště se točilo dál dolů, ale šero mu nedovolovalo vidět až na dno.
„Římané to tady postavily víte? postavili taky čočky, když přišli sem a rozpoznali svou Magna Mater. ale tyhle schody vedou o moc hlouběji, možná tam odkud on přišel původně“
Hrozivé zvuky vyvstávaly zdola. Hluboké hvízdání a duté houkání, ale jiskřící mlha ukrávala krajinu jež byla dole.
Náhle stáli na pevné půdě, konečně, zdálo se to jako pevná zem, ale jemu se to zdálo jako by byl v prázdném prostoru. Krajina už nebyla skrytá a to co viděl nebylo uklidňující. Vzdálenosti byly relativní a on nemohl zaručneně říci zda je objekt velký nebo jen daleko, či malý a blízko na dosah ruky. Více rozpoznatelná byla živá těla, oddělená děsivě a bez jakéhokoliv znatelného zranění, zatímco jiná složená z různých částí proměnlivé známosti do celku s částmi které se zdály že k sobě vůbec nepatří.
„zde jsme přišli k nesmrtelnosti“ zašeptal kněz „a nyní i vy budete jako my“
Nepřirozené vlasnosti místa mu pro jednou pomohla. téměř okamžitě stál na úpatí schodů, zatím co za ním pronásledovatelé razily cestu uprostřed masy podivných úhlů zdí které se náhle zjevovaly. Několik set schodů nahoře klopítal přes řádku hvězdicovitých basreliefů.
O něco dála nahoru slyšel jak něco obrovského a těžkého drtí schody za ním. Běžel seč mu síly stačily, ruce měl odřené od zdí. Když se díval dozadu a v hrůze kňučel kvůli tvary který se matně kymácel nahoru ani ne šestset stop pod ním. Zkusil běžet ob tři schody naráz ale sklouzl a začal se kutálet po schodišti. Asi padesát schodů dolu se zachytil o kámen. Ze spod nebylo ničeho slyšet, ale když se otočil a zadíval se bezradně začal sípat. Bytost se začala houpat tam a zpět asi dvěstě stop dolů, jak bojovala proti nehmnotnému protivníkovi. Bylo to tam kde míjel řadu basreliefů. A vzpoměl si na cosi co říkal kněz o hvězných znameních…
Hrdina se dostal na povrch a na světlo boží, teda šamašovo teda sluneční.
Byl diagnostikován jako trpící stihomamem. že byl ohavně změněn, což zdálo se mělo spojistost s Velkým Bohem Panem, a přerodem ve vagíně Shub-Niggurath. Fluktuace formy a něco napůl dryáda.
Tedy v lůně Shub Niggurath dojde k transmutaci v kozáka, teda kozlíka. Tuto story lze přečíst v Shub Niggurath Cycle od Chaosium nebo od knize Mythos Stories Campbella Cold Print.
Ohledně potenciálu magického využití se rozepíši později.
Harms v Encyklopedii Cthulhianě vydáním třetím píše:
SHUB-NIGGURATH (také THE BLACK GOAT OF THE WOODS WITH A
THOUSAND YOUNG nebo SHUPNIKKURAT)
Vnější Bůh plodnosti. V několika případech byla vzývána. Shub Niggurath se zjevuje jako ohromný zhoubný mrak z kterého se spouští kopyta a úponky jež se neustále pohlcují.
Ve městě Harag-Kolath se zjevuje jako tmavý býk s nesčetnýma očima. Také na sebe bere podobu zahalené postavy se skrytou tváří, ale tuto podobu bere na sebe jen velmi zřídka.
Obydlí Shub Niggurath zůstává záhadou. Jedno z předpokládaných míst je planeta Yaddith, kde pod povrchem bytuje se svými dholskými služebníky. Jiní říkají že černá koza lesů přišla na zemi a vybudovala město Harag Kolath v jeskyni pod jižní arábii, tam čeká na příchod jejího druha Hastura.
(Jeden zdroj zastává názor že žije pod Mount Voormithadreth, ale popis který poskytl ukazuje spíše na Abhotha)
Také je možné že Shub Niggurath setrvává v Azathothově dvoře, či dokonce ve zcela jiné dimensi. Nicméně může být volána v každém lese, za předpokladu řádně posvěceného oltáře. Vzývá se o Novu a zváště na beltain.
Shub je obvykle označována za ženu, ale je známa též jako skopec s tisícem ovcí. Jeden odkaz v Cthaat Aqucidingen říká že Vnější Bůh je obojí, jak muž tak žena. Je pravděpodobné, že Shub Niggurath je z osobnění kosmického principu plodnosti a porodu. Přiřazovat pohlaví Vnějším Bohům je vždy přinejmenším sporné. Kulty Shub jsou snad nejrozšířenější z celého pantheonu entit. Je známo že byla ctěna lidem Tcho-Tcho, Hyperborejci, Muviany, řekové, créťani, egypťané, druidi a lid Sarnathu, stejně jako houby z Yuggothu, dholové a Nug-Soth z Yaddithu. Sicílie byla tvrzí kultu Shub Niggurath a to během devátého století. Tejné obřady vykonávané tomu, v masce Artemis z Efezu jsou záležitostí legend.
Jiní to uctívali v masce Norské Heid a řecké Hekaté a chlácholila národy napříč světem v úboru Velké Matky Země. Těm co jí slouží věnuje štědrou sklizeň a mnoho potomků, za krvavou obeť. Někteří autoři odkazující na Shub včetně Ludwiga Prinna tvrdí, že jsou jisté podobnosti mezi její tělesnou stavbou a naší, ale důležitost tohoto poznatku je nejasná. Odkaz na Hastura jako na Nevyslovitelného ukazuje že Shub je jeho družkou, či se pářila s tímto Prastarým a produkovala stvoření známá jako Tisíce Mladých.
Z tohoto spojení, nebo možná jiného s Yog Sothoth, vznikly jako potěr Nug a Yeb. Yig je též označován jako její bratr a druh.
Mléko Shub je hmotou s ohromnými mutagenními vlastnostmi a někdy ho lze nalézt v držení kultistů.
Chaosium píše:
Jedna z Vnějších Bohů. často se nazývá černá koza lesů s tisícem kůzlat. Příležitostně je řazena jako samice avšak u takové bytosti je pohlavní třídění bezvýznamné. Tato obrovská mračna chapadel víří a hnijí, splývají s mlhou splétají se aby stvořily mizerné úpony. Z jejíchž čelistí odkapává sliz či svíjející se kopyta nahnutých nohou. Potomci Shub Niggurath jsou neslavně známí Temní mladí. Temní mladí se rodí samovolně možné dle vlastního přání. bylo zaznamenáno případů kdy zplozeny byly jiné stvůry po spojení dalších Vnějších Bohů s nižších bytostí. Jeden takový potomek bytuje v Albionu. Prý poskytujíc nesmrtelnost těm kdož ho ctí. V malé vesnici jménem Goatswood. Shub Niggurath se zjevuje všuder kde chce či kde skrze hypergeometrii vzývána je. Jako většina Vnějších Bohů prochází Shub Niggurath skrze čas a prostor a tak se může zjevit na více místech najednou. Shub Niggurath je pravděpodobně často přítomna ve středu Universa jako jedna z ohromných hrůz pomalu se svíjejících před Azathothem Často je Shub Niggurath považována za feminní neboť ztělesňuje kypící plodnost třecích se groteskních potomků s klidem znepokojivým a marnotratností. Tato bytost zdá se že nemá žádný významnější cíl ohledně Země jiný než krmení a množení se. Jako ploditelka panteonu Vnějších Bohů může být důležitější než si uvědomujeme. Dle učenců je tato Vnější Bohyně mohucí za několik beztvarých bytostí jež prosperují ve vnitřních prstencích naší Galaxie.
Donald Tyson v Wandering of Al Hazred v překladu kolegy Cthulma.
Úrodnosti země nemající konce, její lůno vychovává monstra bez tušení těch kdož dlí pod sluncem (lidi), a její kroutící se střeva se plazí s bílími a slepými věcmi. Jsou to děti Shub-Niggurath, která je nazývána Kozou s Tisícem malých, těmi kteří si netroufají vyslovit její jméno. Je ženského pohlaví s výjimkou toho, co její lůno přináší – masitý život na zemi, nebo pod ní? Ti kdož jí uctívají, ji zpodobňují s hlavou kozy, což ale není její pravá podoba, její tvář je zvířecí avšak žádné takové není lidem známo, ale je možné, že přirovnání ke koze je vhodné z důvodu způsobů tohoto zvířete, kterému je podobné. Její sochy jsou černé a vyrobené z kamene, často jsou v lidské velikosti, ovšem některé jsou menší, pro ty uctívače, v jejichž zemích je její uctívání přísně trestáno. Bohyně je zobrazována vzpřímeně se čtyřmi rohy vyčnívajíc z její chlupaté hlavy a ústy vrčícími jako vlčí. Paže a ruce má ženské, ale její nohy a chodidla jsou kozí. Je stále nahá, její trup jest pokryt nesčetnými prsy, aby mohla kojit své nesčetné potomstvo, ale to co je nejvíce šokující, pro ty, kteří se snaží potlačit její kult je zející a vystavené přirození a proto je Shub – Niggurath lůno noci, z níž mají všichni tvorové noční můry. V dávných časech velký Cthulhu s ní spal pro vytvoření její armády, která svrhla Elder things, nerodí ani jako žena ani jako myš ale jako myriáda z myriád, dělohou, jež se nikdy nezavírá. Kdysi také spala se svým bratrancem a většina jejich dětí jsou mrtvé, nebo se snaží zůstávat pouze hluboko pod mořem a pod povrchem země, protože nenávidí světlo slunce a jsou ze stejné substance jako Ti Staří, nevydrží ale škodlivé paprsky hvězd, které v současné době vede Cthulhu jenž je uvězněn v R´lyehu. Až budou hvězdy správné a tma se bude vztahovat na zemi, budou se vydávat z hlubokých jam, jezer a oceánů, a budou plnit vůli Těch Starých tak jak tomu bylo na počátku. Její obřady jsou divoké extáze, během nichž spí bratr se sestrou, matka se synem, otec s dcerou, a kojenci. V tomto protiprávním způsobu jsou obětovány plody koz a jejich krev spotřebovaná při výrobě vína intoxikace a vizí, tak jsou i věci vařené ve velkých nádobách a jejich tělo spořádáno nadšenci, kteří uznávají bez omezení právních předpisů a praxe jakékoli urážky náboženství. Jsou zvyklí se setkávat v jeskyních v nočních hodinách, jak pro vyšší úroveň bezpečnosti, tak protože hluboké místa jsou lůnem světa posvátné Shub – Niggurath. S červenou, modrou a žlutou barvou malují své tváře a subjekty a uctívají ji nazí podle způsobů bohyně. Na své záda mohou malovat její pečeť. Muži tančí s muži v zapálení a vzpřímení, ženy tančí (s)prostě. Otvíráním a zavíráním jejich kolenou vystavují své genitálie a třesou hlavami a jejich prsy při řevu invokací božstva, do bušení bubnů a prodlévání fléten. Kolem ohně oni tančí, oheň stoupá výše než jejich zvednuté ruce a muži si rozřezávají ruce, přičemž nechávají stéct jejich krev po stehnech žen aby byly více plodné. Pečeť Shub – Niggurath, té ženy jež křičí ty slova v jazyce Prastarých Jd! Shub – Niggur-rath!Ia!Ia! Jejich hlasy, jenž se ozývají v jeskyních, připomínají kňučení psů, ve kterém není nic lidského. Když jsou věřící v párech, jsou to ženy, jež začínají (souložit) nahoře na mužích na počest bohyně jako lůna zrodu. Teologické knihy Hebrejců narážení na tuto praxi bajkou týkající se Lilith, která byla ženou Adama, před Evou, a která se s ním spojila taktéž na jeho vrcholku, nikoli pod ním, a Babyloňané měli podobné příběhy o démonce chtíče, která plodila divné děti ze semene jež ukradla spícím mužům v temnotě noci. Pravdou je že Lilith není nikdo jiný než Shub – Nigurath i přestože se Hebrejští písaři neodvážili napsat její jméno. Navštěvuje muže, kteří s ní hledají spojení ve snech, ale pouze pokud je jejich chtíč velký. Když přichází do postele, stiskne hruď svého milence a bere si své potěšení z jeho spícího těla a z jeho extáze dává život příšerám menšího druhu, ty, které obývají pouštní místa světa, kde leží a čekají na zabíjení poutníků při měsíci. Ze semene prastarých její lůno dává vzniku velkým ohavnostem, ale ze semene mužů přináší menší zlo. Ve snech, maskuje svou podobu tak, že muži ji nemohou odhalit, ale když navštěvuje její uctívače, přichází skutečně odhalená a oni ochotně vítají její bestiální polibky, které dělají jejich mužnost (erekci či penis) nekonečnou. Shub – Niggurath je nejvíce uctívána na území Libanonu a kolem slaného vnitrozemního moře, ale je také zbožňována s orgiemi a oběťmi podél horního přítoku Nilu, na západním pobřeží Rudého moře a mezi řekami Eufrat a Tygris. Prozatím jsou pouze tyto vedoucími středisky jejího kultu pro její uctívání v tomto světě, stejně tak známe jako zakázané, přenášené daleko a široce jejími pohyblivými kulty, pohybujícími se z místa na místo jako karavany. To bylo příčinou mnohé bídy a nespočtu záhadných úmrtí, neboť její uctívači, musí mít pro nevyšší rituály lidské maso, a pokud nemůže být pořízeno dětské maso, tak používají maso cestovatelů, protože nevzbudí takové podezření u místních. Magi Dala Shub – Niggurath svéru Venušinu jako její přírodní harmonii, protože Venuše je známá svou žádostivostí, která přináší plodnost zvířat a plodin, ale život-poskytující síla Venuše je zdravá, zatímco plody Kozy jsou odporné a hnusné. Jako kouzlo na obranu před ní během spánku, se musí vyrýt na plech z mědi pečeť bohyně, tvořena podle počtu polí (squares) Venuše, která má sedm řádků a sedm sloupců, z nichž každá suma 175, a součet všech čísel polí (squares) je 1225. Někteří učenci vyznávají opačné přesvědčení, že pečeť plodné kozy přitahuje bohyni k posteli, ale oba názory jsou pravdivé, v závislosti na tom, v jakém postavení je pečeť, protože pokud je stanovena s rytinou dolů proti hrudníku, přitahuje, ale s rytinou vzhůru do nebe odpuzuje. Mladý muž z Jemenu, který chtěl potrestat soupeře v lásce k ženě, podplatil služebníka soupeře, aby zakopal pečeť této bohyně pod místo kde jeho pán spí, rytinou dolů. Během jednoho měsíce, byl soupeř tak trápen nočními návštěvami Shub – Niggurath ve snech, že se jeho tělo zpustošilo a on se zbláznil. Žena dala lásku druhému nápadníkovi, který toho využíval po dobu, dokud otáčivé kolo štěstí nebylo ukradeno z jeho obětí.“
