Další úryvek z jednoho z málo známých, ale určitě zajímavých Necronomiconů. Necronomicon Magia nera in un manoscritto della Biblioteca Vaticana od Pietro Pizzariho. Italský Necronomicon, úctyhodné délky, který se nezaměřuje příliš na magii Necronomiconu a magickou praxi, jako spíš budování samotné mytologie Cthulhu Mythosu (Mýtu Cthulhu). V této kapitole se velmi sugestivně líčí Azathothův dvůr.
(Nerevidovaná verze-jen hrubý neopravovaný/nekorigovaný překlad plný chyb-na opravy není čas)
O dvoře
Velký Chaos je počátkem všeho. Velký Chaos je koncem všeho. Vše je chaos. Iluze je to co moudří nazývají pravdou, řádem a logikou. Kosmos je křehké povahy. Je pouhou ubohou skořápkou vlašského ořechu hozeného do vodstev obludné bouře. A my všichni jsme jen směšnými mravenci držíce se skořápky bez povědomí o oceánu okolo nás, bez vůle uzřít bouři, abychom si uchovali aspoň malé úlomky příčetnosti a klidu. Vše je chaosem. Chaos je bez řádu, formy, logiky, ale existuje něco tak obrovské gigantické, nepochopitelné i samotným vizím mystiků. Velký Chaos má střed, daleko od nás tak neskutečně a stále blízko. Ve vzdálených prostorách vesmíru v bezbřehosti, stále nad námi ohrožujíce nás.
A tam uprostřed chaosu, jež otevírá nejzazší propast, jsou Jiní Bohové. Tam uprostřed chaosu, jež otevírá bezednou jámu, ve které se pojí Jiní Bohové s hrůzou. Příchodem sem muž, či zvíře, bůh či démon nemohou doufat v únik.
Naposledy pohlédnout na čas za kvílícím oceánem vesmíru, jež se přelévá rouhačsky a oplzle.
Pohlédnout naň a křičet, pokud toho ještě bude schopen, protože to co leží před ním, je to poslední co uzří. To co uzří poprvé a naposledy před sebou je Nejzazší propast blasfemie, jež polyká vše bez jakékoliv naděje.
Před ním se zčistajasna objeví obr a obludné zdi blízko nekonečnosti, známé jako neslavné rouhačské zdi, které uzavírají Nejzazší Chaos. A kolem nich, hloupě domýšlivě a nešťastně přichází z prostor ječící hnusné bytující věci poháněné divokou hudbou fléten a šílených, splývajících, překrývajících a kakofoniích zvuků pekla překračující mez jakéhokoliv šílenství a lidské odolností.
Protože kolem zdí nekonečna se mačkají houfy bezměrných legii těch z řad Druhých bohů. Tísnící se uvnitř stěn, uvnitř jejich oplzlých domovů, uzavírají nejvyšší blasfemii. A tam tyto titánské vlny Těch Druhých bohů tlačí své pysky na bezbožné flétny za prahem představivosti, produkujíce hrubé kvílení v neustálé záplavě bezedného černého abysu, nenasytně před nimi zívajícího. To je tam kde odsouzené kypící hordy Těch Druhých bohů nepochopitelně roztahují chapadla stavíce se jako honáci a hrajíc pomocí chvění se vlastního těla až do strašného šílenství, dokud nejsou celistvě popálení a spálení tím co je černým plamenem kolem vnitřních zdí, aby byli nahrazeni jinými vlnami a to na věky věků, bez ustání. Jediná spása Těch Druhých bohů Vnějších mezer. Neboť střed Chaosu řve uvnitř zdí nekonečna, za tmavými kryptami věcného času, za tmavým a neměnným časoprostorem, za vším představitelným a tak stále tká kolem nás na svém černém trůnu obklopený temnotou. Tmavým trůnem rouhačské slávy. Sféra bouřlivé zhoubné temnoty, pověstný oceán bublající a chrlící popel forem vířících děsivé nekonečné tvary. A tam trůní ten, jehož skutečné jméno nikdo nikdy neslyšel a ani žádný muž, démon či bůh neviděl. Tam vládne obscénní prvotní škodolibost, která předcházela každou živoucí bytost či věc.
Odtud vše co vyžaduje být, podlého hrozným zákonům Démona Chaosu. On bude vždy a vždy bude pálit a upalovat po nesčíslné věky to co spáleno a upáleno býti má. Žijící v té děsivé temnotě obklopen beztvarými masami nejvyššího zmatku. V těch zdech ve Víru se vaří konečný pekelný kotel, kde vše je všechno a nic není definováno. Obscénní vichřice, ve které nic vzdoruje pěnění a chaos vítězí. Tam zaměstnáni jsou nejvyšší Vortex a konečný Démonský Sultán, proklínající a bublající slova hrozeb. Proto existuje kosmická vřava, jež ničí a ničí vše co on stráví ve své nekonečné nenávisti a prokletí. V té zářivé temnotě černého vřídla, hoří plamen, nestrávený nejzazší propastí kosmické škodolibosti. To je to, co je bez spílání. Vše co podlého všemu, protože to je nejvyšší bod. To co ovládá všechno, zákony Idiotského Chaosu protože to je konečná a úplná Propast.
© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.
