Ó Chaos jak libě to zní v uších. Chaosi velký pane Kosmu vítej v naší sféře. Velká jsou kola, která drtí řád, velká jsou kola, která drtí prostor a čas. Přitom Chaos sám má řád, ale skrytý za rouškou nepochytitelna.
Jez co chceš
Pij co chceš
Čiň co chceš
Mluv co chceš
Evokuj co chceš
Invokuj co chceš
Zatrať co chceš
Znič co chceš
Toť některá slova Chaosu. Chaos nevede za ruku, Chaos letmo ukáže stezky, kterých je nekonečno, ukáže je, aniž by řekl. Vyber si jednu tupče. Jen laxně rozhodí své ruce do milionu stran. Ani se na tebe nepodívá… hledí skrze tebe, nezajímáš ho … proč by ano … Chaosu je vše jedno. Je slepý, šílený, čeká na skon, jako zraněné zvíře čeká na ránu z milosti. Přitom je nejmocnější ze všech.
Jsem světlo pravil Chaos, jsem radost, jsem smrt, jsem na začátku i na konci. Jsem prvním i posledním, jsem nekonečným vše bytujícím. Nečekám na uctívače, všichni se ke mně modlí. Mé pravé jméno neznám ani já sám, nepotřebuji jej vědět. Jsem slepé oko bez víčka, jež nemrká. Mé číslo je 11.
