Možnost života, jak ho známe, mimo naší planetu, byla často smetena neznalými ze stolu jednoduchou frází. „Život na jiných planetách by nepřežil“. Jenže jak dokázal experiment na ISS (LIFE), pozemský život se nezalekne ani otevřeného kosmu.
Jednoduchý experiment, prostě za okno vesmírné stanice ISS dejte trochu houby Cryomyces antarcticus, kterou jste sebrali na kameni v Antarktidě a čekejte, co se stane. Skoro tak totiž celý objev vznikl. Dobrá, byla by hloupost, aby vědci do vesmíru poslali jen jeden druh, ve skutečnosti poslali 46 druhů bakterii, hub a členovců.
Po roce a půl přežilo houby Cryomyces antarcticus přes 60%. Zpráva hovoří i o lišejníku Rhizocarpon geographicum a Xanthoria elegans, který také vesmírným podmínkám vzdoruje, oběma se ale mnohem lépe daří v podmínkách simulujících Mars, které jsou také kruté, ale ne až tak. Je tedy potvrzeno, že život z pohledu lidského chápání může na jiné planetě opravdu existovat, co víc, je tu možnost, že se síří jako virus z planety na planetu.
Teorie panspermie
Panspermie nám neodpovídá na otázku, jak vnikl život, pouze jak mohl být zavlečen na Zemi. Ačkoliv se už celkem akceptuje, že život je produkt chemických reakcí, které nějakým způsobem přešly z „polívky života“ v jednoduché organismy, důkaz pořád nemáme. Stále tu je otazník. Dost se spekuluje o tom, že život vznikl díky přívalu komet, které sem dodaly potřebné stavební prvky.
Je možné, že se naši předci křížili s mimozemšťany?: Nelidské lebky bohů? DNA testy tvrdí, že ano
Jiná teorie říká, že život sem byl zavlečen spolu s vesmírným smetím (meteority, komety, spadlá vesmírná loď…) experiment z ISS ukazuje, že to je klidně možné. On je totiž rozdíl pokud necháte nebohé organismy vystavené vší té radiaci a bezútěšnosti kosmu přímo, nebo když je život schovaný v hlubinách putujícího kamene. Radiace je největší likvidátor a v kameni se působení zmírní. Navíc musíme brát v potaz ohromnou schopnost adaptace. I přesto přežilo v otevřeném prostředí 60%. To je fantastické.
Život má tuhý kořínek i na Zemi
Ani na Zemi nejsou zrovna pohodové podmínky, máme tu vulkány i extrémní mráz. Organismům, které jsou v takových prostředích, jako doma se říká extrémofilové. Právě takový extrémofilové jsou nejpravděpodobnější kandidáti pro přežití na jiné planetě. Adaptovali se na ty nejtvrdší podmínky zde na Zemi. Vypadá to, že životu stačí jediné – čas.
Chcete si přečíst o podivném nálezu na Marsu?: Život na Marsu objeven? Nejspíš ne
Experiment ISS, který nese vtipný název LIFE (LIchens and Fungi Experiment) chtěl také zjistit, kde na Marsu život hledat. Nyní se zdá, že nejpravděpodobnější budou různé spáry a pukliny ve skalách.
© Koubič Šíření jakýchkoliv materiálů z těchto stránek je možné pouze po osobním souhlasu autora.
